Před 55 lety, 23. prosince 1966, se svět dozvěděl o existenci fiktivního českého génia a všeuměla Járy Cimrmana. Stalo se tak v rozhlasovém humoristickém vysílání z nealkoholické vinárny U pavouka. Karel Velebný alias Evžen Hedvábný tehdy oznámil veřejnosti nález truhly s rukopisy do té doby notoricky neznámého česko-moravsko-slezsko-chodského polyhistora. Truhlu objevil ve zdi své chalupy v Jizerských horách. Na její otevření si jazzman Velebný pozval svého přítele pyrotechnika Šťáhlavského. Tak byla v jednom okamžiku objevena a zároveň zničena rukopisná pozůstalost tajemného génia. A zrodil se pozoruhodný fenomén, který patří k pilířům české zábavy.

Tramvajová zastávka Husinecká V Praze 3 se nově jmenuje Viktoria Žižkov podle blízkého fotbalového stadionu. Nově je u ní i stejnojmenná zastávka autobusů, která vznikla po prodloužení linky 101. Informovala o tom mluvčí třetí městské části Zuzana Křížková. Na Žižkově vznikla na stejné lince autobusu také zastávka U Prdlavky, jejíž název odkazuje k filmu Ladislava Smoljaka a Zdeňka Svěráka Vrchní, prchni!

Již přes padesát let patří jméno fiktivního českého génia Járy Cimrmana k jakýmsi pilířům české zábavy a českého humoru. Cimrman mezi lidmi zakořenil natolik, že když v roce 2005 pořádala televize anketu o největšího Čecha, fiktivní hrdina dokonce krátce vedl. A to až do doby, než ho televize vyřadila. Jeho jméno nese také několik ulic a dalších míst. Jméno Jára Cimrman poprvé zaznělo v rozhlase přesně před 55 lety, a to 16. září 1966 během vysílání z nealkoholické vinárny U pavouka.

Oblíbená česká komedie Marečku, podejte mi pero!, která dodnes patří mezi nejoblíbenější snímky české kinematografie, měla premiéru 1. července 1976. Snímek podle scénáře dvojice Zdeněk Svěrák a Ladislav Smoljak natočil režisér Oldřich Lipský. „Mareček“ navázal na oblíbené prvorepublikové studentské komedie. Před kamerou se v něm sešla také řada skvělých herců v čele Jiřím Sovákem a jeho synem Jiřím Schmitzerem, kteří si zahráli otce a syna Kroupovy.

Základ díla Zdeňka Svěráka tvoří laskavý humor a sklon k poetické hravosti. Tento cimrmanolog, scénárista, herec, divadelník i autor písniček, který se narodil 28. března 1936, se stal docela nenápadně jednou z největších osobností českého umění i společnosti. Film podle jeho scénáře, kde si také zahrál, dostal i filmového Oscara. Jeho Divadlo Járy Cimrmana představuje už léta oázu inteligentní zábavy.