Na ruské velvyslanectví v Praze - Bubenči přišlo během pátku hlasovat v prezidentských volbách víc než 1600 ruských občanů, kteří v Česku například pracují nebo studují. Ambasáda to uvedla na sociálních sítích. Prezidentské volby se v Rusku konají od pátku do neděle, v Česku mohli ruští občané volit pouze v pátek. Volební místnost byla otevřená od 08:00 do 20:00, zájemci stáli v dlouhé frontě. Výsledky hlasování v ČR budou zveřejněny po sečtení hlasů v celém Rusku, což se očekává v pondělí.

Voleb do Evropského parlamentu v červnu příštího roku se chce zúčastnit až 68 procent voličů, ukázal poslední průzkum Eurobarometru. Jde o nárůst zájmu o devět procentních bodů oproti situaci před posledním hlasováním v roce 2019. Tím je však zdroj optimismu v souvislosti s hlasováním zhruba vyčerpán, píše v analýze zpravodajka Aktuálně.cz z Bruselu.

Korespondenční volba je podle bývalého místopředsedy vlády Karla Havlíčka naprosto nepřípustná. „Jsou to velmi často lidé, kteří už nejsou spjati s Českou republikou,“ říká v dalším díle rozhovorového seriálu Bez servítků. V něm se mimo jiné rozpovídal také o tom, proč není nyní ideální doba na přijetí eura a co stálo ČSSD místo v poslanecké sněmovně.

Ve svých pětadvaceti letech je nejmladším starostou v tuzemsku. Řeč je o Tomáši Pavelkovi (STAN), který vede obec Mořice. Že jeho práce dává smysl nejen jemu, ale také voličům, ukázaly volby v roce 2022, kdy svůj mandát obhájil. O tom, jak vypadá jeho běžný den, jak jde skloubit práce starosty se školou a jak dostat mladé do politiky, se rozpovídal v dalším díle rozhovorového seriálu Bez servítků.

Krajský výbor pražské TOP 09 podpořil nominaci bývalého předsedy strany a někdejšího ministra financí Miroslava Kalouska na kandidátku Spolu pro evropské volby. Sdělil to europoslanec a náměstek pražského primátora Jiří Pospíšil. Kalousek zájem kandidovat do Evropského parlamentu v příštím roce ohlásil v předminulém týdnu, jeho záměr ale vzbudil i negativní reakce.

Nedostatek policistů především v příhraničních oblastech, odchod těch zkušených a nábory nováčků, které jsou méně či více úspěšné. Špatné zkušenosti lidí se službami České pošty, kde se sice nastartovala reforma, ale jediný její viditelnější důsledek je zrušení mnoha využívaných poboček v jednotlivých regionech. Ale také problematika voleb, které jsou u nás v porovnání s okolními státy, stále zdlouhavé, těžkopádné a nereagující na digitalizaci. „Nevěřili byste, kolik starostů z celé republiky mi psalo, že jednodenní volby jsou bláznovství,“ říká v dalším díle rozhovorového seriálu Bez servítků ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).

V dnešních polských parlamentních volbách mohou Poláci svůj hlas odevzdat i na dvou místech v Praze a po jednom v Brně a Ostravě. Na polské ambasádě ve Valdštejnské ulici v Praze 1 je o volby zájem, lidé čekali na ulici již před otevřením volební místnosti v sedm ráno a zhruba do půl deváté jich dorazila asi stovka. Polští voliči dnes rozhodnou o složení 460členného Sejmu, dolní komory parlamentu, a 100členného Senátu. Kromě toho volí i v referendu, které prosadila národně-konzervativní strana Právo a spravedlnost.

Sněmovní volby by podle aktuálního volebního modelu agentury Median vyhrálo hnutí ANO se ziskem 35,5 procenta hlasů. V dolní parlamentní komoře by tak obsadilo 87 křesel. Strany současné vládní koalice mají v součtu podporu 37,5 procenta lidí. Součet zahrnuje i lidovce, jejichž podpora v průzkumu klesla na dlouhodobé minimum dvou procent a kteří by se v případě samostatné kandidatury do dolní parlamentní komory nedostali. Ve Sněmovně by zasedli zástupci šesti politických stran a hnutí. I bez lidovců by strany nynější vládní koalice měly 92 poslaneckých mandátů.

Starostou Prahy 2 se stal dosavadní místostarosta městské části Jan Korseska, nahradil tak Alexandru Udženiji (oba ODS), která na včerejším zasedání zastupitelstva rezignovala na svou funkci. Důvodem byl souběh s funkcí náměstkyně primátora hlavního města pro sociální věci a zdravotnictví.

Na prvního máje se jako tradičně slaví Svátek práce. Ne, přestože v našich končinách je spojován s prvomájovými průvody za bolševické totality, má svátek své kořeny až na konci 19. století. Od roku 2004 se však pro Českou republiku stal mnohem významnějším. Právě 1.5.2004 jsme vstoupili jako 16. – 25. v pořadí do rodiny zemí Evropské unie.