Válečná reportérka Darja Stomatová a kameraman Ján Schürger pokřtili svou publikaci s názvem Pod štítem Charkova, která mapuje zákulisí jejich práce během nejtvrdších útoků ruských ozbrojených sil na ukrajinský Charkov. Křest knihy proběhl v prostorách Vojenského historického ústavu v Praze a zúčastnili se ho kromě desítek hostů také kmotři knihy, těmi se stali jaderná inženýrka Dana Drábová, brigádní generál Aleš Knížek a scenárista a režisér Václav Marhoul.

V rámci Dne válečných veteránů pořádá dnes druhá městská část na Náměstí Míru program, kde si lidé prohlédnou moderní i historickou vojenskou techniku, uvidí tematickou výstavu a děti se zúčastní soutěží.

Výstava věnovaná třicetiletému působení Vojenské policie u české armády dnes začíná v Praze. Autoři z Vojenské policie a Vojenského historického ústavu Praha v ní představí historii sboru, která sahá do období první světové války. Součástí dnešního slavnostního zahájení od 13 hodin před budovou Generálního štábu Armády České republiky bude prezentace například současné techniky Vojenské policie.

Po první světové válce, ve které působilo v Rusku, Itálii a Francii kolem 110 tisíc československých legionářů, si bojovníci po návratu domů začali uvědomovat, že je třeba udržet kontinuitu tradic legií a jejich zásad. Považovali to i za povinnost vůči asi 5000 spolubojovníkům, kteří ve válce padli. Po počátečních sporech uvnitř legionářské obce se nakonec před 100 lety, 22. května 1921, konal ustavující sjezd Československé obce legionářské (ČsOL). Obec od počátku spolupracovala s Junákem, českou odnoží skautingu, Sokolem a s několika vojenskými organizacemi. Členy ČsOl byli od počátku i vedoucí činitelé zahraničního odboje, jako například Tomáš Garrigue Masaryk nebo Edvard Beneš. Obec přijala za svůj program zásady hlásané Masarykem a jeho Washingtonskou deklarací.

Vyvrcholením květnového povstání českého lidu proti německým okupantům, které vypuklo spontánně 1. května 1945 v Přerově, bylo povstání v Praze. To začalo 5. května a povstalcům se podařilo přimět Němce ke kapitulaci, zabránit mnohonásobně většímu krveprolití a vyprovokovali i rychlejší zásah Rudé armády. Velitel povstání generál Karel Kutlvašr za to byl po komunistickém puči "oceněn" doživotním vězením, perzekuováni byli i další představitelé povstalců.

Armádní muzeum na pražském Žižkově již získalo nové podzemní prostory, dokončuje se také zastřešení dvorany. Budova, která zároveň slouží jako sídlo Vojenského historického ústavu (VHÚ), je uprostřed své rekonstrukce. Muzeum po opravách ztrojnásobí své výstavní plochy, na zastřešené dvoraně nabídne také nový prostor pro společenské akce včetně koncertů či konferencí. Postup rekonstrukce si prohlédl ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO). Oprava by měla být ukončena pravděpodobně v roce 2022. Původně předpokládaný termín bude posunut kvůli nově zjištěným potížím se statikou nebo izolací. Rozpočet se proto zvýší.