Ondřej Thor kempuje už od 17. května 2023 na parkovišti pro autobusy v ulici U Bruských kasáren před Úřadem vlády v Praze 1. Na místě chce setrvat do demise vlády. Dva stany, které na místě vyrostly, nesou označení petiční stánek. Zdá se, že právě takové označení zabraného prostranství protestujícímu Thorovi dovoluje na místě setrvat. Policie jeho jednání sice vnímá jako protiprávní, ale zasáhnout podle slov mluvčího nemůže. Odvolává se na to, že kompetentní k řešení protiprávní situace je městská část Praha 1, i ta však dává ruce pryč. Podle mluvčí Prahy 1 nic z uvedeného nespadá do kompetence úřadu městské části.

Šéfka poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová na sociální síti zveřejnila video kritizující postup vlády premiéra Petra Fialy. Nebylo by na tom nic výjimečného, kdyby spot nenatočila v areálu porodnice v Podolí a nemocnici v příspěvku neoznačila. Ústav jí přitom nedal povolení a ani o její akci nevěděl.

Sídla Sněmovny a Senátu i reprezentační prostory vlády v Lichtenštejnském paláci v Praze si dnes mohou prohlédnout lidé při příležitosti státního svátku. Například v Senátu ráno návštěvníky osobně přivítá předseda horní komory Parlamentu Miloš Vystrčil (ODS). Prohlídky, při kterých se zájemci dostanou i do míst jindy veřejnosti nepřístupných, jsou zdarma. Začínají shodně v 09:00 a končí v 16:00.

Několik klimatických aktivistů strávilo noc na středu před budovou ministerstva průmyslu a obchodu. Jde o aktivisty, kteří v úterý prošli centrem Prahy na protest proti energetické politice vlády, která podle nich nečiní dost v odklonu od fosilních paliv. Před budovou chtějí zůstat až do čtvrtka. Akci organizuje hnutí Univerzity za klima, které loni v listopadu uspořádalo studentskou stávku.

Pro veřejnost se dnes mimořádně otevřela jedna z vládních budov v Praze, Hrzánský palác. Místo, jehož historie sahá až do 14. století, v současnosti slouží kabinetu k reprezentačním účelům a také jako náhradní sídlo vlády. Historie paláce je spojena třeba se stavitelem Petrem Parléřem a žil v něm krátce i první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk.

Češi neumí demonstrovat. Ne, že bych si chtěl stěžovat, spíš to konstatuju. Když je někde v České republice demonstrace kvůli čemukoliv, probíhá to vždycky dost podobně. „Musíme svrhnout vládu,“ křičí se na náměstích, ale to je tak všechno. A tak zatímco ve Francii by hořelo půl Paříže, u nás chcimíři na Malostranském náměstí hrají na hrnce a pokličky, vesele skandují „Demisi“ a tančí při tom seřazení do hada, jak kdyby hrála pecka Jede jede mašinka od Maxim Turbulenc v nekonečné trýznivé smyčce. Ale není to nakonec úplně jedno, že neumíme demonstrovat?

V okolí Poslanecké sněmovny se shromáždili demonstranti spojení s aktivitou dezinformátora, právníka a předsedy mimoparlamentní strany Právo Respekt Odbornost (PRO) Jindřicha Rajchla, který dřív svolal dvě demonstrace s názvem Česko proti bídě na Václavském náměstí. Protestující se dnes ráno sešli u Úřadu vlády, ale protože vláda bude zasedat ve Sněmovně, přesunuli se na Malostranské náměstí. Na místě má petiční stánky strana PRO.

I dnes jsou před úřadem vlády protestující lidé, kteří na místo přišli poprvé v neděli odpoledne v rámci demonstrace Česko proti bídě pořádané Jindřichem Rajchlem a jeho hnutím PRO, aby vyjádřili nesouhlas s jednáním současné vlády. Dnes kolem osmé hodiny byly na místě pouze jednotky lidí, kolem desáté hodiny to bylo zhruba patnáct demonstrantů, kteří postávali na chodníku před úřadem vlády a na chodnících v prostoru křižovatky.

Před sídlem vlády ve Strakově akademii v centru Prahy zůstávají dnes ráno desítky účastníků nedělní protivládní demonstrace. Od budovy úřadu vlády je oddělují policisté. Situace je poklidná, nábřeží Edvarda Beneše je průjezdné. Proti vládě premiéra Petra Fialy (ODS) v neděli na Václavském náměstí demonstrovaly tisíce lidí. Ohlašovaný živý řetěz kolem úřadu vlády však demonstranti nakonec nevytvořili.

V horní a střední části Václavského náměstí proběhla v neděli odpoledne demonstrace, kterou pořádala neparlamentní strana PRO. Lidí se sešlo podobně jako na předchozí akci, která proběhla v březnu. Požadovali demisi vlády, ale také například neutrální zahraniční politiku České republiky nebo přerušení všech aktivit republiky na potlačování dezinformací ve veřejném prostoru.