Chystáte se letos víc věnovat sami sobě, svému osobním rozvoji? Investovat do nejen duševní, ale i fyzické odolnosti? Naučit se „správně spát“? Správně běhat, vyzkoušet triatlon? Nebo si třeba rozšířit obzory v etiketě stolování?

Sychravé podzimní počasí přímo vybízí k tomu, zpříjemnit si ho nějakým hezkým zážitkem. Udělejte si výlet do Resortu Valachy ve Velkých Karlovicích: listopad tam bude ve znamení skvělého jídla a relaxace. Co si nenechat ujít?

Když Martin Vajčner stříká vinohrad, je to postřikem ze síry, která je povolena i při biohospodaření. Přidává do ní kopřivu, přesličku, tymián nebo šalvěj. Nově ještě experimentuje s kypřicím práškem, protože ten zabírá na ve vinicích rozšířenou houbovou chorobu zvanou padlí.

Poslední květnový víkend patří v Praze vínu. Koná se totiž už čtvrtý ročník projektu Pražské vinice, který návštěvníky zavede na stráně plné révy. Po dvouleté covidové pauze si letos budou moci vybírat hned ze šestnácti míst, a to včetně nové Lysolajské vinice.

Byli jste někdy ve vinařství? A opravdu ve vinařství nebo jen ve vinném sklípku, který je stylově uzpůsobený, aby odpovídal romantickým představám o nekonečné pohostinnosti a bodrosti moravských vinařů? Modernímu vinařství už dávno nestačí jen cihlový sklep s typickou klenbou a řadou dřevěných sudů. Patří k němu výrobní haly s velkými nerezovými tanky a nejmodernějšími technologiemi zpracovávání vína. Stále častěji se však také vrací ke kvalitním dubovým sudům, ve kterých víno vyzraje na nejvyšší kvalitu.

Jestliže se babí léto spojuje s burčákem, příchod zimy s Beaujolais nebo, pokud chcete, s jeho tuzemskou variantou Svatomartinským a období adventu symbolizuje voňavý svařák, pak se přímo vybízí spojovat příchod teplých jarních dnů s frizzante. Nejen u mladší generace je tento trend posledních let stále oblíbenější.

Jaro je zatím trochu nesmělé, ale práce na vinici je o poznání příjemnější než v zimě, kdy jsme vás učili, jak správně ostříhat. Vlastně by se dalo říct, že v slunečných jarních dnech je vinohrad oázou klidu a pohody. Alespoň tak to v Mutěnických vinicích BV vinařství vypadalo, když jsme natáčeli dnešní příspěvek. Sluníčko krásně hřálo, nikde ani živáčka, ptáci prozpěvovali, a kromě nich bylo slyšet jen cvakání ručních vazačů. Prostě idyla. Teda až na tu práci…ale i ta byla celkem fajn.

Mohlo by se zdát, že není příjemnějšího místa než vinný sklep. Teploty jsou stálé, na těch venkovních prakticky nezávislé, takže i v zimním mrazivém nebo sychravém počasí je tu celkem příjemně. Nikdo neobtěžuje, není vás vidět ani slyšet, na mobilu ani čárka. No a samozřejmě víno – ušlechtilý nápoj, který mírní starosti a rozvazuje jazyk.

Únor přinesl mráz a sníh i na sluncem zalitou jižní Moravu. Bílý poprašek pocukroval střechy, pole a vinohrady, aby udělal tuto blátivou a viry prošpikovanou zimu aspoň pro oko trochu snesitelnější. Spoustu lidí má za to, že vinohrady (nebo vinice, chcete-li) jsou v zimě prázdné a opuštěné, že jsou všichni vinaři zalezlí ve sklípcích, kde je v létě příjemně chladivo a v zimě ne až tak mrazivo, a ochutnávají výsledky podzimní sklizně. Je to sice krásná představa, ale realitě je na hony vzdálená. Víno i vinice vyžadují péči po celý rok.

Kovidový rok se negativně podepsal na mnoha odvětvích podnikání. Nad výdělkem zplakali provozovatelé restauračních zařízení i ubytovatelé a spolu s nimi také další podnikatelé v cestovním ruchu a jejich dodavatelé. Jak se v nešťastném roce dařilo vinařům? Zaťaly zavřené restaurace a hotely příslovečnou sekeru také do jejich rozpočtů, nebo lidé více popíjeli u domácího krbu? O tom, jaký byl vinařský rok 2020, jsme si povídali s Ing. Vlastimilem Valentou, manažerem BV vinařství z moravských Ratíškovic, které se loni stalo českým rekordmanem v zisku medailí z mezinárodních soutěží.