V pražských Nuslích vznikla nástěnná malba s motivem holčičky schovávající se pod ukrajinskou vlajkou. Podepsána je streetartovým umělcem, který tvoří pod jménem ChemiS nejen v Česku, ale i ve světě. Malba vznikla během několika dní a pracovalo na ní několik lidí. Jeden z nich uvedl, že jde o vyjádření postoje proti válce na Ukrajině. Malba podle něj vznikla legálně po dohodě s majitelem domu.

Výrazná osobnost českého sportu - judista a rodák z Jihlavy Lukáš Krpálek si nepřevezme státní vyznamenání z rukou českého prezidenta Miloše Zemana. Důvodem je válečný spor, který před týdnem vypuknul na Ukrajině.

Desítky lidí si během 17. listopadu v Praze připomněli někdejšího československého a českého prezidenta Václava Havla. Účastníci průvodu, který včera odpoledne vyrazil z Hradčanského náměstí, se střídali v nošení Havlovy busty od sochařky Marie Šeborové do kavárny Slavie. Tam byla busta slavnostně odhalena za účasti bývalé první dámy Dagmar Havlové.

Rektoři vysokých škol si letos na svátek 28. října opět připomenou vznik Československa položením kytic u sochy prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka na Hradčanském náměstí v Praze. Informovala o tom tajemnice České konference rektorů (ČKR) Marie Fojtíková. Loni rektoři kvůli špatné epidemické situaci od slavnostního setkání v Praze upustili a vznik Československa si většina z nich připomněla ve svých městech.

Díky rozsáhlé rekonstrukci ZŠ T. G. Masaryka na Ortenově náměstí vzniklo v půdních prostorách šest nových tříd, a to celkem pro 150 dětí. Sedmá městská část již dlouhodobě modernizuje budovy a navyšuje kapacity svých škol a školek.

Dnes je tomu přesně sto let, kdy tehdejší československý stát odkoupil zámek v Lánech od rodiny Fürstenberků. Tehdejší prezident Tomáš Garrigue Masaryk jej pak začal využívat jako své letní sídlo. Od 15. července 1921 je tedy lánský zámek letní rezidencí československých a později českých prezidentů. Právě k dnešnímu významnému jubileu se v Lánech veřejnosti po dvou letech otevřel kostel Nejsvětějšího Jména Ježíš, který se nachází v bezprostřední blízkosti zámku a je s ním z východu propojen krytou chodbou. V posledních dvou letech prošel kostel historicky svou největší rekonstrukcí. Ta vyšla na 53 milionů korun.

Dům módy na Václavském náměstí, otevřený za velké slávy a účasti davů před 65 lety, 8. července 1956, je postaven v duchu nadčasové architektury střízlivé moderny. Na svou dobu byl velmi kvalitní neofunkcionalistickou realizací, která upozadila styl socialistické architektury. Díky široké paletě módního zboží předních firem se téměř přes noc stal synonymem luxusní módy a nahradil věhlasné prvorepublikové salóny. Budovu charakterizuje velkorysý otevřený prodejní prostor s travertinovým obložením a obrovskými okny. Ta zajišťují skvělé výhledy a výjimečné množství světla.

Výstavu o slovinském architektu Jože Plečnikovi zahájila ve čtvrtek 10. června v Lánech slovinská velvyslankyně v Česku Tanja Strniša. Od chvíle, kdy začal architekt působit na Pražském hradě, letos uplyne přesně sto let. V roce 1921 rovněž Československý stát odkoupil zámek Lány od rodiny Fürstenberků a prezident T. G. Masaryk jej začal využívat jako své letní sídlo. Kromě prezidenta Masaryka je lánský zámek úzce spjat právě s jeho dvorním architektem Jože Plečnikem. Ten se v Lánech podílel nejen na úpravě zámku, ale především zámeckého parku.

Zemřela socioložka, propagátorka genderových studií a signatářka Charty 77 Jiřina Šiklová. Bylo jí 85 let. Její úmrtí serveru Aktuálně.cz dnes potvrdil její syn.

Po první světové válce, ve které působilo v Rusku, Itálii a Francii kolem 110 tisíc československých legionářů, si bojovníci po návratu domů začali uvědomovat, že je třeba udržet kontinuitu tradic legií a jejich zásad. Považovali to i za povinnost vůči asi 5000 spolubojovníkům, kteří ve válce padli. Po počátečních sporech uvnitř legionářské obce se nakonec před 100 lety, 22. května 1921, konal ustavující sjezd Československé obce legionářské (ČsOL). Obec od počátku spolupracovala s Junákem, českou odnoží skautingu, Sokolem a s několika vojenskými organizacemi. Členy ČsOl byli od počátku i vedoucí činitelé zahraničního odboje, jako například Tomáš Garrigue Masaryk nebo Edvard Beneš. Obec přijala za svůj program zásady hlásané Masarykem a jeho Washingtonskou deklarací.