„Zavedení zálohování PET lahví může být bez problému věcí jediného roku,“ říká ekolog, aktivista a politik Mojmír Vlašín. Ten dlouhodobě upozorňuje na to, že ve zpětném výběru určitých typů obalů máme v Česku značné rezervy. Nejen o tom se rozpovídal v dalším díle rozhovorového seriálu Bez servítků.

V posledních měsících běží intenzivní debaty o povinném zálohování PET lahví a hliníkových plechovek. Stojí proti sobě dvě skvěle argumentačně vybavené lobbistické skupiny a někde uprostřed je spotřebitel. Povinné zálohování tlačí především velké nápojářské společnosti, pro které jsou investice do odběrných automatů, zaměstnanců a prostor pro skladování PET lahví daleko únosnější investicí než pro menší nápojáře.

Praha podporuje zavedení zálohování PET lahví a plechovek. Informaci zveřejnil před nedávnem primátor Zdeněk Hřib (Piráti) na svém twitterovém účtu. Podle něho by se tím zvýšila účinnost třídění a město by ušetřilo za úklid. Opak však ukazuje analýza, kterou provádělo Centrum ekonomických a tržních analýz pro ministerstvo životního prostředí.

Češi stále zůstávají premianty v třídění odpadu. Ukazují to čísla za loňský rok. Meziročně dosáhli dalšího zlepšení v množství vytříděného odpadu, a to již poněkolikáté v řadě. V roce 2019 vytřídil každý z nás v průměru 51,3 kilogramu papíru, plastů, skla a nápojových kartonů. To je meziroční nárůst o více než dva kilogramy.

Bez plastových lahví, které známe pod pojmem PET lahve, si dnešní život jen těžko dokážeme představit. Měkké čiré či zabarvené obaly na nápoje používáme už rovných osmdesát let. Pomyslnou cestu PET lahve, která končí recyklací, zmapovala Drbna v dnešním textu.

Hlavní město vyrazilo do boje se zbytečným "plastováním". Radní na včerejším zasedání odhlasovali, že od příštího roku žádnou formou nepodpoří ani nedají grant či záštitu nikomu, kdo se nezaváže eliminovat používání jednorázových výrobků. Snížit plastový odpad chce město také na úřadech.