Od začátku ledna do konce července vytřídili Pražané 449 tun kovových obalů. To je o devadesát více než ve stejném období loni. Rovněž přibyly také kontejnery k jejich sběru. Uvedl to mluvčí Pražských služeb (PSAS) Radim Mana. Z odpadu pracovníci PSAS ručně vytřídili 2,6 tuny hliníkových kapslí do kávovarů.

Praha 10 vynaloží více než 2,5 milionu korun ročně na úklid svého veřejného prostoru. I přesto řeší stovky podnětů od nespokojený občanů. Rozhodla se tak apelovat na zodpovědné chování lidí na ulicích či v parcích a do této akce zapojit na sociálních sítích také samotné občany.

Češi patří ve třídění odpadu mezi evropskou špičku. Velká část odpadu ale stále zbytečně končí na skládkách, nahrává tomu často i nízký skládkovací poplatek, který v současnosti činí 500 Kč. To se má brzy zásadně změnit. Do deseti let se podle evropské legislativy cena za svoz ukládání odpadu na skládky zvedne až čtyřnásobně. Města napříč republikou se tak snaží své obyvatele motivovat ke třídění. Metody volí různé - od mediálních kampaní přes soutěže až po slevy na ročních poplatcích.

Bioodpad stále více a lépe třídí čím dál tím více Pražanů. Často se však stává, že veškerá snaha je zmařena vyhazováním surovin spolu s papírovými či plastovými sáčky. Metropole proto vytvořila přehlednou stránku, kde lidé najdou základní informace o tom, jak správně bioodpad třídit.

Nečekaný spor se rozhořel mezi sportovci v Praze 8. Na redakci Pražské Drbny se před několika dny obrátil Jiří Knížek, zástupce majitele pozemku a zároveň sportovní ředitel tenisového klubu LOB S.A. Bohnice. Ten upozornil na fakt, že na vedlejším pozemku, kde sídlí fotbalový klub TJ Slovan Bohnice, postupně vzniká hnojník z posekané trávy, kterou fotbalisté nelikvidují správnou cestou a nechávají trávu hnít přímo za plotem tenisového areálu. Jednání Knížka s fotbalisty, magistrátem i městskou částí Praha 8 vyznívají podle jeho slov do ztracena.

Pilotní projekt re-use pointů odstartoval v říjnu 2020, a to ve sběrných dvorech Pod Šancemi v Praze 9 a Zakrytá v Praze 4. V listopadu se k nim přidal sběrný dvůr v Horních Počernicích v Praze 20. Za zhruba půl roku pak centra dokázala zachránit 14 372 kilogramů věcí, které by se obvykle vyhodily. K lidem zpět se dostalo 1820 předmětů. Největší zájem pak lidé měli o vybavení do domácností, jako je nádobí, lůžkoviny či drobný nábytek.

Zákaz návštěv restaurací, lockdown a práce či škola z domu. Pandemie koronaviru značně proměnila spotřebitelské chování společnosti. Rapidně se zvedl zájem o jídlo z rozvozu a úměrně tomu stoupl i odpad tvořený obalovými materiály potravin. Do barevných kontejnerů krabičky od jídla většinou patří. Jaké chyby však mohou výrazně zkomplikovat jejich recyklaci?

Ekologie a šetrnost k přírodě jsou obecné pojmy, které rezonují sportovním světem posledních několik let. V českém sportovním prostředí se však objevují spíše okrajově. Komplexního uchopení se díky iniciativě #bezdopadu dočkává až nyní. Projekt je určený jak organizátorům, tak individuálním sportovcům. Zapojit se může úplně každý, komu není životní prostředí lhostejné.

Třídění plastů v Česku není třeba jakkoliv omezovat. Za tím si stojí autorizovaná obalová společnost EKO-KOM, která musela začátkem roku zareagovat na změny v odpadové legislativě. Navýšila proto o 30 až 40 procent platby třídicím linkám, zejména v případě plastových obalů. Za rok tak třídicí linky získají až 100 milionů korun navíc.

Češi patří mezi mistry v třídění opadu. Leckdy jim ale zodpovědný přístup může komplikovat přeplněný kontejner, který „přetéká“ nesešlápnutými PET lahvemi nebo celými papírovými krabicemi. I tyto zdánlivé maličkosti mohou zbytečně zabírat místo v kontejneru a zároveň snižují jeho volnou kapacitu. V čem Češi často při vhazování odpadu do barevných popelnic chybují?