Komunisté vyšlou do volby prezidenta člena pražské organizace a bývalého místopředsedu Josefa Skálu. Nejste-li miliardář nebo tunelář - musí vyjít jako nejlepší volba, uvedla v tiskové zprávě předsedkyně KSČM Kateřina Konečná. Komunisté kandidáta vybírali mezi Skálou a expředsedou Vojtěchem Filipem, jehož neúspěšným vyzyvatelem Skála v boji o předsednictví strany několikrát byl. Prezidentské volby, které rozhodnou o nástupci Miloše Zemana, Česko čekají počátkem příštího roku. Skála řekl, že chce oslovit širší spektrum voličů. K nominaci plánuje jít cestou sběru podpisů.

Matematik a podnikatel Karel Janeček se bude ucházet o post prezidenta republiky. Oznámil to na dnešní tiskové konferenci. Kandidaturu si plánuje zajistit cestou petičních podpisů. Voličům chce nabídnout vizi úspěšné České republiky, která se může stát vzorem pro Evropu i svět.

Bezpečnostní informační služba dnes uvedla, že Rusko se na českém území snaží získat přístup k českým státním příslušníkům a pokračuje v aktivitách směřujících k poškozování ČR s využitím kybernetických nástrojů. Zcela v souladu se zájmy Ruska jsou podle BIS i témata dezinformačních webů. BIS zároveň připojila informaci o tom, že anticovidové hnutí spojilo představitele dezinformační scény a lidi, kteří se vymezují proti koronavirovým opatřením.

Přesně před 85 lety, 5. října 1936, se v Praze narodil poslední československý a první český prezident. Václav Havel vstoupil do povědomí lidí již v 60. letech 20. století, a to díky svému působení v divadle. Během normalizace pak patřil k nejvýraznějším představitelům československého disentu. Po listopadu 1989 se stal vrcholným politikem. Havlovo jméno vždy vyvolávalo silné emoce a zatímco ve světě na něj jako na básníka, dramatika či spisovatele vzpomínají většinou s obdivem, názory na jeho působení v české politice se různí. Pojďte si spolu s Drbnou připomenout Havlovy vzestupy, ale také pády, a nahlédnout tak pod pokličku osudů tohoto výjimečného představitele československé a později české nejen politické scény.

Pražský hrad bude dnes, symbolicky v předvečer konání summitu NATO, nasvícen modrou barvou. Právě ta symbolizuje Severoatlantickou alianci a zároveň je jejím znakem. Českou delegaci na summitu povede prezident Miloš Zeman.

Tři konvoje amerických vojáků přejedou postupně přes Českou republiku ve dnech od 22. do 26. května. Vojáci pojedou do Maďarska na mezinárodní cvičení Saber Guardian 2021, které je součástí aliančního cvičení NATO Defender Europe 2021. Přesun absolvuje šest stovek amerických vojáků se 190 kusy vojenské techniky. Do Česka přejedou vojáci na hraničním přechodu v Rozvadově. 

Česká republika zastropuje počet diplomatů na ruském velvyslanectví v Praze podle současného stavu na české ambasádě v Moskvě. Rozhodnutí je platné ode dneška, Rusko má na stažení pracovníků čas do konce května. Na dnešní tiskové konferenci to řekl ministr zahraničí Jakub Kulhánek (ČSSD).

Na hraně Nuselského údolí vyrostla na přelomu 70. a 80. let bílá budova pojmenovaná tehdy Palác kultury. Brány nynějšího Kongresového centra Praha (KCP) poprvé otevřel komunistický prezident Gustáv Husák, a to 2. dubna 1981. Jako první akci jen pár dní po slavnostním přestřihnutí pásky přivítal XVI. sjezd vládnoucí komunistické strany, která tehdy slavila 60. výročí založení. KCP prošlo v minulých letech několika rekonstrukcemi. V září 2000 se zde konalo 55. zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky a o dva roky později summit Severoatlantické aliance (NATO).

Před týdnem opustil brány pražské pankrácké věznice známý podvodník, mystifikátor a samozvaný politik Lukáš Kohout. Jeho jméno svého času plnilo přední stránky všech novin, a to nejen v tuzemsku, ale i v zahraničí. Vydával se totiž za asistenta bývalého předsedy Valného shromáždění OSN Jana Kavana a létal za státní peníze do exotických zemí. Luxusní destinace na posledních šest let a čtyři měsíce musel vyměnit za vězení, kde si odpykával nepodmíněný trest. Podle svých slov teď plánuje nástup do práce. Rád by se uplatnil jako IT specialista. O své podvodnické kariéře se rozpovídal v rozhovoru pro Drbnu.

Armáda včetně členů aktivních záloh výrazně pomáhá zvládat současnou situaci s pandemií koronaviru. Vláda se k ní ale přesto obrátila zády, když mj. vyškrtla 10 miliard, které měly být určené na investice. Pokud peníze armáda nedostane, bude se z ní postupně stávat skanzen nebo spíše nejdražší vojenské muzeum na světě.