Autobusovým nádražím Florenc projede denně zhruba 450 autobusů. Před epidemií koronaviru v roce 2019 to bylo asi 500 spojů za den. Zpět na předcovidových číslech by chtělo být nádraží do dvou let. Společnost nádraží provozuje a je také vlastníkem pozemků. Provoz autobusového nádraží Florenc začal 17. června 1948.

Každý den míjí na Nádraží Vršovice stovky cestujících šest oplocených smrků u staré železniční budovy. Hned pod nimi se schovává osm úlů, ve kterých chová včely bývalý přednosta této stanice Rostislav Pokluda. Jejich med tu sbírá už přes dvacet let a na stanoviště v centru města nedá dopustit.

Hláška „dobrý den, prosím vás...“ se ozývá už roky pravidelně z poslední lavičky ve Vrchlického sadech před vchodem do vestibulu pražského hlavního nádraží ve směru od tramvajové zastávky. Tuhle větu zopakuje paní Věra za den nesčetněkrát, odpovědi se jí dostane jen zřídka. Kdo někdy šel v Praze na vlak, nejspíš už Věru na konci sherwoodské „stezky odvahy“ viděl, možná ji ignoroval, možná jí odpověděl nebo jí dal nějaké drobné.

Rekonstrukce Smíchovského nádraží, o které se mluví už od roku 2020, začíná nabírat reálných obrysů, získala totiž stavební povolení. Budova železničního nádraží získá moderní a bezbariérové prostory a zvýší se kapacita pro cestující. Ikonická centrální část pozdně funkcionalistické budovy nádraží, která vznikla v padesátých letech minulého století však zůstane zachována.

V sobotu večer musela být uzavřena silnice u bývalého nádraží Vyšehrad, z budovy totiž spadly další části omítky. Některé dopadly přímo do vozovky, na místě zasahovala městská policie, Technická správa komunikací i dopravní podnik. Nádražní budova je od šedesátých let nevyužívaná a chátrá, její osud stále není jasný.

Neznámý pachatel si u pokladem na hlavním nádražím v Praze vyhlédl osmapadesátiletou ženu, které chtěl ukrást kabelku. Žena však svůj majetek ubránila, přestože s ní mladík v jednu chvíli smýkl tak silně, až skončila na zemi. Útočník se zalekl křiku ženy, a tak z místa utekl. Teď po něm pátrá policie.

Nádraží v pražské čtvrti Vyšehrad vyrostlo v roce 1872 na takzvané Pražské spojovací dráze mezi Hlavním a Smíchovským nádražím a do provozu bylo uvedeno 15. září toho roku. Impozantní secesní budova pak byla vystavěna v letech 1904 až 1905 podle projektu Antonína Balšánka, spoluautora Obecního domu. Na konci května 1960 však nádraží přestalo sloužit dopravě a od té doby chátrá, byť bylo vyhlášeno kulturní památkou, stejně jako dřevěná čekárna. Ta byla v roce 2008 protizákonně zbourána a roku 2014 byla zrušena i výhybna a kolejiště připadlo do obvodu železniční stanice Praha-Smíchov.

Bývalé nádraží Vyšehrad ve Svobodově ulici v Praze 2 od osmdesátých let chátrá, přestože jde o kulturní památku. Už v únoru 2020 jsme informovali o tom, že jednou z cest, jak opravit památku, která je v rukou soukromého majitele, je její vyvlastnění. Od té doby se však nic nezměnilo a budoucnost nádraží Vyšehrad je stále nejasná.

Jak bude vypadat hlavní nádraží v Praze a jeho nejbližší okolí? O tom se bude teprve rozhodovat. Radní schválili vypsání soutěžního dialogu pod názvem Nový Hlavák. Účelem tohoto dialogu je konečný výběr architektonického návrhu, který nejlépe naplní komplexní zadání, ten by měl být představen v létě roku 2023.

Železniční nadšenci si budou moci v červnu prohlédnout legendární vlak z řady TGV PSE, který dosáhl rekordní rychlosti 380 kilometrů za hodinu. Do Prahy na hlavní nádraží přijede 6. června, zůstane ale jen několik hodin.