Po první světové válce, ve které působilo v Rusku, Itálii a Francii kolem 110 tisíc československých legionářů, si bojovníci po návratu domů začali uvědomovat, že je třeba udržet kontinuitu tradic legií a jejich zásad. Považovali to i za povinnost vůči asi 5000 spolubojovníkům, kteří ve válce padli. Po počátečních sporech uvnitř legionářské obce se nakonec před 100 lety, 22. května 1921, konal ustavující sjezd Československé obce legionářské (ČsOL). Obec od počátku spolupracovala s Junákem, českou odnoží skautingu, Sokolem a s několika vojenskými organizacemi. Členy ČsOl byli od počátku i vedoucí činitelé zahraničního odboje, jako například Tomáš Garrigue Masaryk nebo Edvard Beneš. Obec přijala za svůj program zásady hlásané Masarykem a jeho Washingtonskou deklarací.