Na památku tisíců Romů zavražděných v koncentračním táboře Osvětim-Březinka dnes na budovu Nové radnice vyvěsili romskou vlajku. Stejné gesto udělaly například i městské části Praha 3, Praha 7 a Praha 8. Na dnešek připadá celosvětový Den romského holocaustu.

Letošní šestý ročník festivalu Věčná naděje začne v Praze 23. února a potrvá až do konce března. Zahájí ho koncert v kostele svatého Šimona a Judy, kde zazní Requiem Giuseppa Verdiho v takovém provedení, jaké se odehrálo v terezínském ghettu v roce 1943 – se sólisty, sborem a klavírním doprovodem.

Památný den sokolstva letos připadá na sobotu. Městské části i magistrát se už v pátek na významný den připravily vyvěšením vlajek. V průběhu celého dne bude probíhat řada různých vzpomínkových akcí, největší z nich v pražském Tyršově domě.

Cestující, kteří během víkendu dorazili na pražské hlavní nádraží, si nemohli nevšimnout červených praporů s hákovými kříži. První nástupiště se vzhledově vrátilo do počátku čtyřicátých let dvacátého století, kdy začaly odjíždět první transporty Židů do ghett a koncentračních táborů. Filmaři na nádraží natáčejí nový film One Life s Anthonym Hopkinsem v hlavní roli.

Festival Věčná naděje, který připomíná především díla skladatelů tvořících v koncentračních táborech, zahájí 15. února akordeonista Ladislav Horák. V sále Pražské konzervatoře ho doprovodí Komorní orchestr Pražské konzervatoře, který vedl dirigent Čuhei Iwasaki. Zazní dílo Pavla Haase Studie pro smyčce napsané v Terezíně rok před autorovou smrtí v konfrontaci s nejznámějším dílem Astora Piazzolly Čtvero ročních období v Buenos Aires.

Spisovatel Arnošt Lustig zemřel před deseti lety, 26. února 2001, v 84 letech. Ve své tvorbě se zabýval především holokaustem, a to z pohledu bezbranného jedince. Čerpal ze svých vlastních zážitků, jelikož jako židovský mladík prošel Terezínem, Osvětimí a Buchenwaldem. Život si zachránil útěkem z transportu. Ve svých příbězích popisoval i nejintimnější detaily ze života hrdinů. O utrpení vždy hovořil věcně a střízlivě a životní strádání prožíval s humorem. Vrcholem jeho tvorby byly novely Dita Saxová a Modlitba pro Kateřinu Horowitzovou.