Nejen na českém internetu přibývá zpravodajských portálů, které nabízejí pouze zpoplatněný obsah nebo různé formy prémiového obsahu. Zkuste si tipnout, jak velké procento čtenářů má zájem o placení za zprávy na internetu. Každý třetí? Nebo každý desátý? Jste na omylu. Podle poslední analýzy Reuters Institute Oxfordské univerzity je to zhruba sedm procent čtenářů.

Uvolňování protiepidemických opatření vzbuzuje emoce. Zatímco ti, kterých se osobně dotýkají volají po jejich brzkém konci, mnoho lidí se bojí a odborníků poukazuje na rizika. Vláda ale rozvolňovat musí, a to i kdyby nechtěla.

Jedněm vadí. Jiní je litují. Někteří jim i aktivně pomáhají. Další je nevnímají, berou je jako nedílnou a někdy i nechtěnou součást ulic v metropoli. Ano, mluvíme o lidech bez domova nebo také bez přístřeší, velmi často se jim prostě říká bezdomovci. Než je odsoudíme, je dobré si uvědomit, že ne všichni se dostali na ulici vlastní vinou. Možná ještě jednu skupinu nesmíme opomenout, tou jsou uživatelé drog. Někdy samostatné skupenství lidí, mnohdy ale součást právě komunity lidí bez domova. Ať tak nebo tak, jedno mají společné, ulice se stala jejich domovem. Přečtěte si komentář o lidech bez domova z pera mluvčí pražských strážníků Ireny Seifertové.

O vážnosti situace už není pochyb. Zatímco na jaře jsme se zvláštně svíravým pocitem v břiše hleděli na záběry a statistiky ze severu Itálie, dnes celá Evropa hledí na tisícové přírůstky nakažených u nás. Proč ale v zemi, která se v těžkých chvílích vždy dokázala semknout, panuje tak velký odpor proti mimořádným opatřením, která by měla být kvitována?

Ministryně financí Alena Schillerová předpokládá, že se česká ekonomika vrátí do stavu před nynější krizí, kterou způsobila opatření proti koronaviru, v roce 2028. Je tento předpoklad reálný a lez vůbec něco takového predikovat? Na to jsme se zeptali hlavního ekonoma investiční skupiny Natland Petra Bartoně.

Z údajů, které dlouhodobě sledujeme, vyplývá, že se český trh s ojetými vozy v souvislosti s opatřeními krizového stavu prakticky zastavil. Z téměř 10 tisíc prodávaných vozů týdně se v současnosti prodávají nejvýše desítky ojetých aut. Drtivý dopad krizových opatření na českém trhu bylo krátkodobě možné zmírňovat exportem vozů například do Německa, kde jsme i díky snížení cen a oslabení koruny vůči euru zaznamenali zvýšený zájem o ojeté vozy z ČR. Nicméně během několika dní však došlo k vyhlášení striktních opatření i v těchto dalších evropských zemích a trh se de-facto dočasně zamrazil. Obchodníci přestali prodávat a namísto toho monitorují situaci na trhu a čekají, co nového přinese další vývoj situace.

Pandemie COVID-19 vyvolala v řadě zemí vlnu restriktivních opatření, která více či méně připoutala většinu obyvatel v jejich domácnostech. Činnosti, které jsme byli zvyklí dělat ve „fyzickém světě“ cestou do práce, na pracovišti, o pauze na oběd, ve škole, v obchoďáku nebo v kavárně se v bezprecedentní míře přesouvají do světa nul a jedniček. Lidé sedí doma a televize, počítač či chytrý telefon v plné míře suplují komunikační, pracovní i volnočasové jednání. Nic překvapivého. Mnohem zajímavější je ale otázka, jestli se jedná o krátkodobou záležitost, nebo trvalý socioekonomický posun? Vsaďte si, že to druhé. Ze tří důvodů.

Na pražském letišti bylo v pátek živo. Premiér Babiš, ministr vnitra Hamáček a ministr zdravotnictví Vojtěch přivítali na ranveji nákladní letadla z Číny. Záchrana. Slova díků směrem k Číně zněla nejen od představitelů vlády, ale také od prezidenta Zemana. Díky, Číno! A lidé v Česku? “Já o žádných sestrách, co si šijí roušky, nevím. Vy o tom niečo viete, Prymula?”

Víkendový hackathon projektu elektronických dálničních známek, během něhož šedesát IT odborníků-dobrovolníků dokázalo za 48 hodin a kousek naprogramovat funkční kostru systému na prodej, správu a kontrolu povolení pro užívání dálnic v České republice, byl historicky jedním z nejmedializovanějších projektů, kdy se dobrovolná iniciativa občanů snažila nastavit zrcadlo neefektivnímu fungování veřejného sektoru. Možná tím úplně nejmedializovanějším. Právem.

Takhle… Nadpis článku berte spíše jako řečnickou otázku, protože v realitě té naivní myšlence, a sice že poskytovatele nějaké služby zatížíte zbytečným testem, a pak mu dáte povolení provozovat živnost, a on začne být nejlepším a nejčestnějším poskytovatelem na světě, zas tak moc lidí nevěří. To se ale netýká radního hlavního města Prahy Adama Scheinerra, který se před plenárním hlasováním Senátu ČR snaží senátory přesvědčit, aby snahu deregulovat odvětví „připepřili“ regulací v podobě zkoušky z právních předpisů upravujících provozování taxislužby a ochranu spotřebitele. Je to pořád dokola…