Nábytkářská firma IKEA upozornila zákazníky, aby nepoužívali nástěnné lampy typu Nymåne. Mají totiž špatně izolovaný kabel a může dojít k úrazu elektrickým proudem. Lidé je mohou vrátit v obchodních domech, dostanou peníze zpátky.

Obchodní řetězec IKEA stahuje z prodeje některé řady světelných řetězů a lamp, které podle společnosti nesplňují bezpečnostní předpisy. Jejich užíváním vzniká riziko úrazu elektrickým proudem. Lidé, kteří mají doma dotčené produkty, se mají obrátit na zákaznickou linku.

Obchodní řetězec Ikea stahuje z prodeje USB nabíječku ÅSKSTORM. Důvodem stažení výrobku z prodeje je riziko popálenin a úrazu elektrickým proudem, ke kterým může dojít při opotřebení napájecího kabelu. Ikea vyzvala zákazníky, kteří produkt koupili, aby ho přestali požívat a obrátili se na řetězec s žádostí o vrácení peněz v plné výši.

Generální inspekce bezpečnostních sborů navrhla obžalovat pražského policistu, který v obchodním domě IKEA nakradl zboží za dvanáct tisíc korun. Kousky si schovával do prázdného kočárku a nákupních tašek. Hrozí mu až dva roky ve vězení.

Policisté zadrželi na Zličíně muže, který tam v obchodě s nábytkem ničil zboží sekerou. K tomu ho ještě polil červenou barvu. Nikomu se nic nestalo, muž chtěl jen upoutat pozornost na aktivity firmy Ikea v Bělorusku.

Společnost Ikea stahuje z prodeje šarži bezmasých kuliček s datem minimální trvanlivosti do října letošního roku. Ukázalo se, že produkt kontaminovaly plasty z nefunkční výrobní linky. Nábytkářský řetězec nabádá zákazníky, aby zboží nekonzumovali a požádali o vrácení peněz.

Švédská nábytkářská firma IKEA otevřela před 30 lety, 5. září 1991, svůj první obchod v tehdejším Československu. Sídlil tehdy v Domě bytové kultury na Praze 4. O pět let později otevřela IKEA první obchodní dům na pražském Zličíně. V roce 1998 následovalo otevření obchodu v Brně, v roce 2001 v Ostravě a o tři roky později otevřela druhý pražský obchod na Černém Mostě. Dnes tuzemskému trhu nábytkářských sítí IKEA dominuje.

Nora Fridrichová je novinářka České televize, která již od roku 2006 uvádí svůj vlastní publicistický pořad 168 hodin. Předtím pracovala v regionálních rádiích, tisku i komerčních televizích. Před třemi lety se díky reportáži začala více zabývat problematikou rodičů samoživitelů. Nedávno pak spolu s kamarádkou otevřela Šatník, kam lidé mohou nosit nevyužité oblečení v dobrém stavu. To si pak ze Šatníku můžou odnést rodiče samoživitelé. Pražská Drbna se s Norou bavila nejen o Šatníku a celkovém problému samoživitelství, ale také o práci v České televizi, politice, koronaviru nebo o jejích začátcích v pořadu 168 hodin, které má spojené s jednou nešťastnou událostí ve svém osobním životě.

Jan Wemblout je známý jako Letenský manžel. Honza umí vrtat, umí řezat, umí s elektřinou, montuje Ikeu a u toho všeho přemýšlí, stojí na facebookové stránce Letenský manžel. Předtím, než se z Honzy stal spolehlivý a uznávaný řemeslník, byl jeho život jeden velký mejdan. S Honzou jsme si povídali o dospívání v Praze, o cestě k abstinenci, o tom, proč dělá práci vždycky na 200 procent a taky o tom, jak moc je Letenský manžel dílem šikovného marketingu.

Před 40 lety, 29. května 1981, se v Praze na Pankráci otevřel Dům bytové kultury (DBK), který si dlouhá léta udržoval jedinečné postavení. Stavba se nachází nad stanicí metra Budějovická na Budějovickém náměstí. Architektkou budovy, která se stavěla od roku 1971, je Věra Machoninová. Po svém otevření byl DBK označen za dům století. Unikátní stavba je považována za jedno z nejvýznamnějších děl brutalistní architektury, a to nejen v Česku.