Ještě před pár desítkami let vypadal „léčebný“ pobyt na psychiatrii zcela jinak než dnes. Místo terapie, empatie a bezpečí pacienty čekaly ledové koupele, přivazování k postelím nebo násilné zásahy do mozku. Strach z psychiatrie má své historické kořeny — přestože dnešní realita je zásadně jiná.

Šestatřicáté výročí sametové revoluce si lidé v pondělí připomenou řadou akcí, happeningů, pietních aktů, koncertů a shromáždění v hlavním městě i regionech. Centrem oslav bude i tentokrát pražská Národní třída, kam se ráno a dopoledne vypraví i představitelé státu a politických stran. Vzpomínat se tradičně bude nejen na pád totality v roce 1989, ale i na perzekuci studentů za nacistické okupace v roce 1939.

Oslavy výročí začátku sametové revoluce v pondělí 17. listopadu omezí dopravu v centru Prahy. Uzavřena bude například ulice Národní mezi Smetanovým nábřežím a Jungmannovou. Provoz tramvají bude po celý den přerušen, dotčené linky pojedou po objízdných trasách. Omezení se dotkne také dolní části Václavského náměstí.

Z vršovického nádraží dnes ve dvě hodiny vyjel historický parní vlak do Českých Budějovic. Do Prahy se vrátí zítra po 13. hodině, a rozloučí se v neděli ráno. Akci s názvem Konečně doma pořádá Československá obec legionářská ve spolupráci s Muzeem starých strojů a technologií při příležitosti 105. výročí návratu legionářů do Československa.

Na oslavu výročí 40 let provozu linky metra B byla do provozu v neděli 2. listopadu zařazena historická souprava 81-71. Souprava jezdila od rána do přibližně tří hodin odpoledne na trase Smíchovské nádraží - Florenc. Cestující mohli využít soupravu jako běžnou linku a užít si například historická hlášení s původními názvy stanic či pasažéry v historických stejnokrojích.

Nejmladší linka pražského metra B oslaví v neděli čtyřicet let od zahájení provozu. U té příležitosti pražský dopravní podnik vypraví na úsek Florenc a Smíchovské nádraží historickou soupravu 81-71.

Prezident Petr Pavel, končící premiér Petr Fiala (ODS) a další představitelé státu si dnes u Národního památníku na pražském Vítkově připomněli 107. výročí vzniku Československa. Položili věnce u hrobu Neznámého vojína. Tradičního pietního aktu se zúčastnili také zástupci armády, církve a hlavního města i váleční veteráni. Doprovodil ho přelet armádních letadel a vrtulníků.

Výstava tajemné obálky se vzkazem prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka, která dnes začala v Národním archivu na pražském Chodovci, představuje výsledky konzervátorského průzkumu, během kterého archiváři zjistili, z jakých materiálů byly popsané listy a obálka vyrobeny. Organizátoři to řekli novinářům při zahájení expozice, která je k vidění zdarma do pátku. Předchozí registrace na ni není nutná. Masaryk svůj vzkaz, původně považovaný za jeho poslední slova, podle archivářů adresoval v Lánech koncem srpna 1934 tehdejšímu ministru zahraničí Edvardu Benešovi. Vážně nemocný prezident abdikoval v prosinci 1935, v čele státu ho nahradil Beneš.

Hladovění pro Boha, pro krásu nebo pro lajky. Touha ovládnout své tělo a být „čistý“ provází lidstvo po staletí. A to od středověkých asketek přes viktoriánské ženy, které kvůli hubnutí polykaly tasemnice, až po dnešní dobu, kdy tlak na dokonalou postavu začíná už u dětí.

Vojtěch Pavelčík je fotograf a nadšenec do historie Vltavy. Jako autor webu Stará Vltava už více než dvacet let sbírá a dokumentuje zaniklá místa a podobu řeky, jak ji znají jen pamětníci či historické prameny. Díky své vášni v minulém roce vydal knihu Výlet k Vltavě do Svatojánských proudů. V současnosti spolupracuje na projektu ČVUT, který mapuje historickou krajinu Vltavy. V rozhovoru pro Drbnu vysvětlil, proč je pro něj historie Vltavy fascinující, jak staré fotografie a vzpomínky pamětníků pomáhají odkrývat zapomenutou krajinu, a proč je důležité, aby tyto příběhy nezapadly.