Na Vítkově si politici připomněli vznik státu, prolétly nad nimi armádní stroje
Prezident Petr Pavel, končící premiér Petr Fiala (ODS) a další představitelé státu si dnes u Národního památníku na pražském Vítkově připomněli 107. výročí vzniku Československa. Položili věnce u hrobu Neznámého vojína. Tradičního pietního aktu se zúčastnili také zástupci armády, církve a hlavního města i váleční veteráni. Doprovodil ho přelet armádních letadel a vrtulníků.
Vojenská hudba na úvod ceremoniálu zahrála státní hymnu. Následně vojáci na čestný dvůr památníku na Vítkově jako každoročně přinesli historické armádní prapory za zvuků husitského chorálu Ktož jsú boží bojovníci. Po položení věnců přítomní uctili památku padlých vojáků minutou ticha, zazněla Večerka a čestná salva. Pavel dnes také u příležitosti 107. výročí vzniku Československa propůjčil bojový prapor Velitelství teritoriálních sil. Na závěr piety vojáci odkráčeli slavnostním pochodem a nad památníkem prolétly armádní vrtulníky a letouny.
Den vzniku samostatného československého státu ???????? tradičně slavíme slavnostním nástupem a pietním aktem na Vítkově.
— Ministerstvo obrany (@ObranaTweetuje) October 28, 2025
Mezi čestnými hosty nechyběli prezident republiky @prezidentpavel, ministryně obrany @jana_cernochova a náčelník Generálního štábu @ArmadaCR arm. gen. Karel Řehka. pic.twitter.com/kVmdO6hsFP
U hrobu Neznámého vojína položili stejně jako loni věnce Pavel, Fiala, předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS), náčelník generálního štábu Karel Řehka a ministryně obrany Jana Černochová (ODS), pražský primátor Bohuslav Svoboda (ODS) nebo arcibiskup Jan Graubner. Pietního aktu se zúčastnili také zástupci dalších politických stran, včetně místopředsedů hnutí ANO Aleny Schillerové a Karla Havlíčka. ANO na začátku října vyhrálo volby a aktuálně vyjednává o budoucí vládě s hnutím SPD a Motoristy.
Výročí je připomínkou toho, že samostatné Československo by nevzniklo, pokud by nemělo podporu demokratických zemí, jako jsou Spojené státy, Velká Británie či Francie, řekl novinářům Vystrčil. „Jeho vznik byl projevem národní svrchovanosti, suverenity a práva národa na sebeurčení," uvedl. Pro zachování tohoto práva musí podle něj svobodné demokratické země spolupracovat, protože tak budou silnější.
Fiala považuje 28. říjen za důležitý svátek, který připomíná hodnoty, jako je možnost rozhodovat sami o sobě, svoboda či demokracie. „Musíme si uvědomit, že jsou to věci, za které nejen bojovali naši předkové a položili za ně životy, ale že je i naší odpovědností, abychom se o ně starali a rozvíjeli je," řekl.
Dnes si připomínáme vznik samostatného Československa a s ním i hodnoty, jako je svoboda, demokracie a možnost rozhodovat sami o sobě. ????????
— Petr Fiala (@P_Fiala) October 28, 2025
Musíme si uvědomit, že to nejsou samozřejmosti. Naši předkové za ně bojovali a mnozí i položili život. Je na nás, abychom tyto hodnoty… pic.twitter.com/QsW9j7qxSk
Československo podle Schillerové před 107 lety vzniklo jako mírumilovná, ale nezlomná země, která byla postavená na základech demokracie, svobody a humanismu. Podle Havlíčka je důležité si u příležitosti svátku připomenout ty, kteří stáli u zrodu Československa, ať už působili v exilu nebo v domácím odboji.
Akce k založení republiky se dnes konají i na dalších místech země. Pavel v Praze na Hradčanském náměstí položil před 10:00 věnec k pomníku prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka. Aktu přihlíželo několik stovek lidí, prezidentovi při příchodu i odchodu zatleskali. U sochy Masaryka později květiny položili také senátoři v čele s Vystrčilem. V 11:00 Pavel jmenuje nové generály a večer na Pražském hradě předá státní vyznamenání 48 lidem.
Krátce po poledni květiny na Hradčanském náměstí položili také zástupci České konference rektorů (ČKR). Předsedkyně ČKR a rektorka Univerzity Karlovy Milena Králíčková následně novinářům řekla, že svátek je pro české vysoké školy příležitostí ukázat, že chtějí být aktivní oporou české společnosti a přispívat k tomu, aby se ČR dařilo.
Památník na Vítkově vznikl v letech 1929 až 1938 k poctě československých legionářů. Po roce 1948 sloužil k propagaci komunistického režimu, byli v něm pohřbíváni významní představitelé Komunistické strany Československa. V roce 1953 v památníku vzniklo Mauzoleum Klementa Gottwalda. Po pádu komunismu v roce 1989 byly ostatky představitelů bývalého režimu z památníku odvezeny. Od roku 2000 byl Památník spravován Národním muzeem, od loňského června je v majetku ministerstva obrany a spravován Vojenským historickým ústavem Praha.
