Na budově ministerstva vnitra v Praze visí česká a ukrajinská vlajka, uprostřed se nachází podobizna ruského prezidenta Vladimira Putina ve vaku na mrtvoly. Má to značit výročí spojení vzniku samostatného Československa s poukazem na odhodlanost bránit demokratické hodnoty svrchovaného státu, které vzniklo na základě iniciativy ministra Víta Rakušana (STAN) a spolku Dekomunizace.

Ve Velkém sále pražské Lucerny se dnes uskuteční třetí ročník obnoveného Československého beat-festivalu, jehož pořádání před dvěma lety překazila pandemie koronaviru. Vystoupí například skupina Precedens, kapela Průdy. Vrcholem festivalu bude vystoupení Michala Prokopa, který byl na prvním ročníku vyhodnocen jako nejlepší zpěvák. Závěr bude patřit skupině The Primitives Group.

V rámci festivalu Wall Street vznikl v Holešovicích další murál, obří malba na stěně domu. Vytvořil ji ukrajinský umělec vystupující pod jménem Aec Interesni Kazki a věnoval ji Ukrajině a jejímu boji proti ruské agresi. Je to už třetí taková malba, vzniknout mají ještě dvě.

Při příležitosti 54. výročí začátku okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy se v neděli uskutečnil pietní akt před budovou Českého rozhlasu. Na akci promluvil premiér Petr Fiala nebo pražský primátor Zdeněk Hřib, vojáci před budovu slavnostně položili věnce.

V neděli večer se na pražském Výstavišti odehraje benefiční událost k výročí 21. srpna 1968, kdy do tehdejšího Československa vtrhla vojska Varšavské smlouvy. Akce s názvem Nevermore 68 má připomenout významnou událost v české historii, ale také poukázat na paralelu s ruskou okupací Ukrajiny a na fakt, že historie by se neměla opakovat.

Koncertem skupiny Pražský výběr v den výročí okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy v srpnu 1968 vyvrcholí 21. srpna dvoudenní kulturní festival v Drážďanech. Akce se koná na náměstí Georg-Treu-Platz v centru města a je koncipována jako součást drážďanských městských slavností Canaletto. Víkendový festival představí publiku mimořádné počiny z česko-německého kulturního světa. Za spolupořádající Česko-německý fond budoucnosti o tom informovala Silja Schultheisová.

Městská část Praha 3 připomíná 140 let od narození Franty Sauera, kterému se přezdívá poslední žižkovský bohém. Výročí jeho narození si lidé připomenou v prosinci, už teď však žižkovská radnice přichází s projektem, který potěší nejen fanoušky samotného Františka Sauera.

Slavná pražská Lennonova zeď, na níž především v době nesvobody v Československu lidé psali, kreslili nebo vyrývali svou touhu po volnosti, se na podzim dostane do několika evropských měst. Umožní to mezinárodní kulturní projekt Zeď svobody a energie, který je součástí předsednictví České republiky v Radě Evropské unie.

Sokol patřil od svého vzniku před více než 150 lety k hlavním hybatelům českého společenského života a vrcholem jeho činnosti byly slety. První se konal 18. června 1882 na pražském Střeleckém ostrově, dvě dekády činnosti Sokola tehdy oslavilo 720 cvičících. Později se počty účastníků sletů pohybovaly až ve stovkách tisíc. Dva z nich se dokonce změnily v jasnou politickou manifestaci. Desátý slet v červenci 1938 byl vyjádřením odhodlání Čechoslováků bránit se proti hrozícímu nacistickému nebezpečí. A vystoupení o deset let později zase výrazným protestem proti komunistickému puči z února 1948.

Dnes ráno se před budovou Autoklubu v Opletalově ulici v Praze sjelo 120 historických vozidel, která se mezi šestou a osmou hodinou ranní postupně vydala trať závodu 1000 mil československých, který vede z Prahy do Bratislavy a zpět. Nejede se přitom na rychlost, ale na takzvanou pravidelnost, cílem řidičů je přiblížit se co nejblíž průměrné rychlosti 45 kilometrů v hodině.