Praha vs. Rusko, podzim 2019. Vzrušené debaty ohledně Koněva. Demonstrace, petice, pobouřená prohlášení představitelů Ruské federace. Řeporyje, Vlasov. Provokativní starosta a ještě rozzuřenější reakce Kremlu. Praha se v posledních týdnech dostává v opravdu hojné míře do hledáčku ruského mediální i státního zájmu. Není však Praha symbolicky pod ruským vlivem už dávno? Miliony turistů mohou s tímto pocitem českou metropoli opouštět již řadu let. Stačí se projít po centru.

Betlémské světlo je symbolem míru, který se v adventním čase dostává do domácností, ve kterých se slaví Vánoce. V letošním roce skauti Betlémské světlo rozvezou Betlémské světlo v České republice 62 vlaky a lidé si pro něj mohou přijít na 300 místních akcí a 765 vlakových stanic. Podívejte se na místa a časy, které nabídnou Betlémské světlo obyvatelům hlavního města.

Už jedenáctým rokem probíhá ekologická soutěž E-ON Energy Globe. Letos se absolutním vítězem tzv. „ekologických oskarů“ stal brněnský projekt Nesnězeno bojující proti zbytečnému plýtvání jídlem v restauracích. Ten zároveň reprezentoval na světovém finále ve Finsku.

Hlavní město Praha se připojilo k světovým metropolím aktivně přistupujícím k boji proti epidemii HIV/AIDS. Memorandum s iniciativou Fast-Track Cities iniciovala radní pro zdravotnictví Milena Johnová a podpis za hlavní město připojil primátor Zdeněk Hřib. Spolupracující města se zavazují k cílům 90-90-90, tedy aby alespoň 90 % osob žijících s HIV o svém HIV statusu vědělo, alespoň 90 % HIV pozitivních osob bylo léčeno antiretrovirovými léky a alespoň 90 % osob žijících s HIV mělo díky pravidelnému užívání léků a sledování potlačenou tzv. virovou nálož.

Devět dobrovolníků z Prahy 10 převzalo v obřadní síni Vršovického zámečku ocenění za svoji nadmíru záslužnou práci v uplynulém roce. Stalo se tak v rámci ankety „Dobrovolník roku Prahy 10,“ kterou tradičně vyhlašuje radnice. Jejím smyslem je vyjádření respektu k práci všech, kteří věnují svůj čas, energii, znalosti či dovednosti druhým spoluobčanům bez nároku na odměnu.

Ukrajinec Ruslan Butko, který při ujíždění před policisty na pražské Letné najel na chodníku do dvou chodců, půjde na pět let do vězení. Pravomocně o tom včera rozhodl Vrchní soud v Praze. Zvýšil tak trest soudu nižší instance, který Butka za mříže poslal na 18 měsíců. Odvolací soud překvalifikoval cizincův čin na těžké ublížení na zdraví, uznal ho vinným i z vydírání a dvojnásobného vyhrožování. Součástí trestu je i tříleté vyhoštění z Česka. Butko byl podle Deníku N zapleten do kauzy neoprávněného pronajímání bytů v Bubenči, které má ve správě ruský stát.

Zatímco ve středu vše nasvědčovalo tomu, že hlavní město zveřejní závěry auditu Evropské komise týkající se střetu zájmů premiéra Andreje Babiše, o den později je vše jinak. Vedení města si nechalo udělat právní stanovisko k případnému zveřejnění. V něm se píše, že je podle evropského nařízení nejprve nutné získat stanovisko Evropské komise.

Průměrná hrubá měsíční mzda v Praze ve 3. čtvrtletí meziročně stoupla o 5,9 procenta na 41 720 korun. Lidem přibylo na výplatních páskách v průměru 2308 korun. Pražské mzdy jsou v Česku zdaleka nejvyšší, celorepublikový průměr převyšují o osm tisíc korun. Procentuální nárůst byl ale mezi kraji nejpomalejší. Reálně po zahrnutí inflace se výdělky v hlavním městě zvedly o tři procenta. Vyplývá to z dat, která dnes zveřejnil Český statistický úřad.

Česká republika je sedmou zemí v Evropě podle počtu plateb tzv. nositelnou elektronikou, kam se řadí chytré hodinky, prsteny nebo náramky. Nejlepší trojici tvoří Nizozemsko, Británie a Švýcarsko. Placení pomocí nositelných zařízení je v Evropě stále oblíbenější. Celkový počet plateb letos vzrostl na osminásobek v porovnání s rokem 2018. Nositelnou elektronikou lze platit všude tam, kde přijímají bezkontaktní platební karty.

Michal Škapa známější pod pseudonymem TRON je jedním z nejvýraznějších autorů spojených s českou graffiti scénou. Řadí se do silné generace writerů, která nastoupila v polovině 90. let, a dlouhodobě patřil mezi její lídry. Jaká je podpora hlavního města směrem k téhle komunitě a dá se vůbec tvorba na soukromém majetku vymýtit větším počtem legálních míst? Na to se čtyřicetiletého umělce zeptala redakce Drbny.