Máme za sebou největší a nejjasnější úplněk roku. Náš souputník se totiž nacházel nejblíže k Zemi, a tak se zdál o něco větší a jasnější než obvykle. Pojmenování „bobří Měsíc“ pochází od severoamerických indiánů, kteří vypozorovali, že se v období listopadu chovají bobři o něco aktivněji a připravují se na zimu. Pozorování na nějakých místech hatila mlha, jiní měli štěstí.

Legendární snímek „mlhoviny v Andromedě“ vznikl přesně před sto lety v noci z 12. na 13. září 1923. Podle odborníků sehrála v tomto případě obrovskou roli náhoda. Když astronom Josef Klepešta exponoval snímek, proletěl zorným polem dalekohledu jasný meteor, neboli bolid. Tím vznikla unikátní fotografie, která obletěla svět. Kulaté výročí připomíná výstava v Mauzhauzu plzeňské radnice. Návštěvníci tam mimo jiné spatří i další špičkové snímky oblohy.

Polární záře na území Česka se lidé v noci na neděli bohužel nedočkali. Sledovali ji ale mnozí Češi žijící severněji v zahraničí, kteří se svými fotografiemi pochlubili na sociálních sítích. Šance na sledování polární záře ovšem zůstává i v Česku v noci na pondělí. Odborníci předpovídali možnost pozorování záře v důsledku čtvrteční silné erupce na Slunci. Záře jsou důsledkem interakce hustého oblaku nabitých částic se zemskou atmosférou.

Krásný optický jev na noční obloze, který jako první popsal Giovanni Domenico Cassini, je pro nás čím dál tím vzdálenější. Jak přibývá umělé osvětlení, schází dokonalá tma pro pozorování světelných a astronomických jevů.