Arnošt Lustig
SpolečnostŽidovský spisovatel Arnošt Lustig, který si sám prošel koncentračními tábory, zemřel před deseti lety
Spisovatel Arnošt Lustig zemřel před deseti lety, 26. února 2001, v 84 letech. Ve své tvorbě se zabýval především holokaustem, a to z pohledu bezbranného jedince. Čerpal ze svých vlastních zážitků, jelikož jako židovský mladík prošel Terezínem, Osvětimí a Buchenwaldem. Život si zachránil útěkem z transportu. Ve svých příbězích popisoval i nejintimnější detaily ze života hrdinů. O utrpení vždy hovořil věcně a střízlivě a životní strádání prožíval s humorem. Vrcholem jeho tvorby byly novely Dita Saxová a Modlitba pro Kateřinu Horowitzovou.
SpolečnostPraha 8 chystá muzeum s názvem Libeňské návraty. Připomene Hrabala i Lustiga
Praha 8 si pronajala společenský sál v Pivovarnické ulici v Libni. Záměr je vytvořit v tomto místě Libeňské muzeum s kulturním centrem pod názvem „Libeňské návraty“. „Chceme ho udržet a vrátit nejen Libeňákům jeden z mála zachovalých společenských prostor a sálů,“ uvedl radní Prahy 8 Michal Švarc.
SpolečnostZemřela Kamila Moučková. Legendární hlasatelka v srpnu 1968 vysílala, i když na ni mířily samopaly sovětských vojáků
Ve věku 92 let zemřela někdejší televizní a rozhlasová hlasatelka Kamila Moučková. Uvedla to včera na svém webu Česká televize (ČT). Moučková byla tváří protiokupačního vysílání v srpnu 1968, kdy statečně informovala až do vypnutí vysílačů o invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa, i když na ni mířily samopaly sovětských vojáků. Za normalizace pak Moučková čelila perzekucím, myla podlahy nebo obsluhovala v divadelním klubu. Jedna z prvních signatářek Charty 77 se na obrazovku vrátila po listopadu 1989.
SpolečnostNový židovský hřbitov v Praze byl dokončen před 130 lety. Dnes je to největší židovské pohřebiště v Česku
Nový židovský hřbitov, otevřený v Praze 6. července 1890, je s rozlohou přesahující deset hektarů největším židovským pohřebištěm v České republice. Místo posledního odpočinku na něm našla řada významných osobností, včetně světově proslulého spisovatele Franze Kafky. Některé náhrobky jsou díly předních českých sochařů a architektů, například Jana Kotěry či Josefa Fanty. I proto je hřbitov zapsán na seznam chráněných kulturních památek.








