Winternitzova vila se nachází na pražském Smíchově v ulici Na Cihlářce 10 a je posledním dílem architekta Adolfa Loose. Vila dlouhou dobu stála mimo zájem odborníků i veřejnosti a dokonce jí hrozil zánik. Po restituci v 90. letech jí však majitelé vrátili ztracený lesk. Vila podle své interiérové barvy slonové kosti bývá někdy nazývána jako Béžová princezna.

Praha 7 chystá spolu s Institutem plánování a rozvoje (IPR) projekt takzvaného Letenského muzejního distriktu. Ten má vzniknout v prostorách u budovy Národního technického muzea a Národního zemědělského muzea na Letné. Cílem je místo kultivovat a zlepšit propojení mezi Letenskými sady a Stromovkou. Do toho, jak bude projekt vypadat, se může zapojit také široká veřejnost.

V úseku mezi zlíchovským a podolským nábřežím by měl v budoucnu překlenout Vltavu Dvorecký most a spojit tak Prahu 4 a Prahu 5. Nový most má také zlepšit propojení města, a to především pro MHD, chodce a cyklisty. Autoři vítězného návrhu jsou architekti ze studia ATELIER 6 a TUBES, pouliční osvětlení pak bude v dikci umělce Krištofa Kintery. Začít by se mělo stavět příští rok a poprvé bychom se po něm mohli projít v roce 2025.

Na konci minulého roku rozhodlo ministerstvo kultury o zařazení plaveckého stadionu v pražském Podolí na seznam kulturních památek. Podle webu Národního památkového ústavu je stadion památkově chráněn od 10. prosince. Dílo architekta Richarda Podzemného vzniklo na místě bývalé cementárny, obyvatelům a návštěvníkům hlavního města slouží víc než 55 let. Oficiálně provoz podolského stadionu zahájily v červnu 1965 mezinárodní spartakiádní plavecké závody.

Celá ulice Na Poříčí od náměstí Republiky až po Florenc by měla projít opravou. Cílem změn, které plánuje Praha 1, je přeměnit ulici na městskou třídu, která má být vstřícnější pro chodce. Radnice chce v ulici doplnit a upravit zeleň a vysadit nové stromy. Dále má dojít k rozšíření chodníků a umístění laviček. Podobnými úpravami má projít také Revoluční třída.

Veletržní palác je typickým příkladem meziválečné funkcionalistické architektury, ale svému původnímu plánu, tedy pořádání veletrhů a výstav, sloužil jen krátce. V polovině 70. let došlo v budově k ničivému požáru a dokonce se uvažovalo o jeho zboření. Palác však nakonec nalezl uplatnění jako sídlo sbírky moderního a současného umění Národní galerie. Po rekonstrukci se veřejnosti otevřel přesně před 25 lety, tedy 13. prosince 1995.

Návštěvníci prostřednictvím webu Mapamátky mohou poznávat město i bez průvodce. Stránka mapamatky.cz funguje od začátku prosince a zatím nabízí čtyři trasy po Praze, ve kterých dochází ke spojení procházky a vzdělání v oblasti architektury. Studentský projekt reaguje na koronavirovou krizi, kvůli níž byly omezeny hromadné volnočasové aktivity. Na projektu spolupracovali také Architektura489, Prázdné domy a Filmed in Prague.

Téměř u konce je více než miliardová rekonstrukce funkcionalistické budovy známé jako palác Elektrických podniků. Do zrenovovaných kancelářských prostor se již brzy nastěhují marketingové, reklamní a PR agentury, které jsou součástí nadnárodní společnosti WPP. Projekt Bubenská 1 je jednou z největších a technicky nejnáročnějších rekonstrukcí památkově chráněné budovy na území hlavního města.

Oslo, Reykjavík, Kodaň či slavná budova Opery v Sydney. Ve městech po celém světě se nacházejí moderní koncertní sály, které se ihned po dostavění staly architektonickými ikonami daného města. Podobné futuristické stavby by se v příštím desetiletí mohla dočkat také Praha, a to v podobě koncertního sálu u stanice metra Vltavská.

Vzhledem k vládním opatřením je v době nouzového stavu prakticky zastavena kultura nejen v Praze, ale také v celé zemi. Ovšem i v této době se přece jen některé akce uskuteční, a to formou online přenosu nebo ze záznamu, který bude následně dostupný online. Pojďte se se mnou podívat, co všechno se příští týden bude v rámci Prahy on-line dít a u čeho byste určitě neměli chybět.