Závislost na displejích a klesající pozornost dětí donutila politiky jednat. Ministr školství Robert Plaga (za ANO) a premiér Andrej Babiš (ANO) proto prostřednictvím poslaneckého návrhu reagují na rostoucí obavy z negativních dopadů digitálních technologií na nejmladší generaci. Společně představili novelu školského zákona, která zavádí striktní omezení elektroniky ve vyučování i mimo něj.

Školní prostředí v České republice čeká možná nejvýraznější změna poslední dekády. Vládní představitelé v čele s premiérem Andrejem Babišem (ANO) představili plán, který má radikálně omezit přítomnost mobilních telefonů v životech žáků během výuky i přestávek. Cílem je vytvořit prostor, kde technologie nebudou odvádět pozornost od vzdělávání a vzájemné interakce.

Česko si v těchto dnech znovu prochází jedním ze svých oblíbených sportů: soubojem mezi vládou a prezidentem. Tentokrát se nehraje o pravomoci na papíře, ale o to, kdo pojede na summit NATO v Ankaře. Jde o spor, který známe i z jiných zemí. U nás se trochu mění v tradiční přetahovanou, ze které se v přímém přenosu stává veřejný kurz ústavního práva pro každého, kdo má chuť to řešit i připojení k internetu.

Studentské koleje na Strahově projdou zásadní přestavbou. Budovy už jsou za hranou své životnosti, trpí provozními nedostatky a nedostačují nárokům na současné vysokoškolské kampusy. Podporu slíbil premiér Andrej Babiš.

Od chvíle, kdy Pražský hrad zveřejnil SMS zprávy odeslané v noci z 26. na 27. ledna hradnímu poradci, se česká politika ocitla v ostrém střetu, který má konkrétní a nepřehlédnutelný důvod. Ministr zahraničí Petr Macinka nevybíravě tlačil na Hrad, aby prezident jmenoval Filipa Turka ministrem. Je přitom zřejmé, že jde o člověka, který je na tuto roli z mnoha důvodů naprosto nepřijatelný. 

Příští týden začne v Praze speciální požární bezpečnostní kontrola v klubech, barech, vinárnách a dalších podnicích, které mohou být rizikové. Jde o reakci na tragickou událost ve Švýcarsku, kde během silvestrovských oslav začalo v jednom z klubů hořet. Podobné kontroly hasiči provádějí pravidelně.

Sociální demokracie si zvolila nového předsedu. Jmenuje se Jiří Nedvěd. Pokud vám to uniklo, není to známka nepozornosti, ale přesný obraz stavu samotné strany. Volba šéfa kdysi masové politické síly dnes proběhla prakticky bez zájmu veřejnosti. Strana, která ještě před patnácti lety spoluurčovala směr země, dnes mění vedení způsobem, který sotva zaznamenají i lidé, kteří politiku sledují pravidelně. Pokud se někdo ptá, kdy se sociální demokracie ztratila z veřejného prostoru, odpověď zní: dávno.

Hned po volbách se rozběhla otevřená koaliční jednání mezi ANO, SPD a Motoristy. Babišovi partneři byli natolik hladoví a netaktičtí, že vyjednávání o vládě probíhalo téměř v přímém přenosu a veřejnost se u toho mohla chvíli dobře bavit. Po pár dnech ale předseda hnutí ANO svým partnerům v boji proti cenzuře raději vysvětlil, že mlčení je základ. Od té doby jsme odkázáni spíš na zákulisní drby a úniky.

Volby skončily, vláda prohrála a opozice vyhrála. Nelze to zaobalit do složitějších formulací. Když se ale podíváme pod kapotu čísel, uvidíme zajímavý detail: vládní strany si udržely zhruba stejný počet hlasů jako před čtyřmi lety. Jen se trochu přeskládaly mezi sebou. Opozice, zejména ANO, naopak tentokrát spolehlivě sjednotila ty, kteří vládním stranám nefandili už mnoho let.

Ústavní soud ve středu rozhodl. Kandidátky SPD a Stačilo! zůstávají ve hře, platí pro ně pětiprocentní hranice. Obě formace jsou samozřejmě klasické, byť skryté koaliční subjekty než samostatné strany – SPD s přívěsky tří dalších partají, Stačilo! jako schránka pro komunisty, fierlingerovským duchem prodchnuté trosky SOCDEM a radikální nacionální levici. Soud raději připomněl, že soutěž politických sil v demokracii se nemá omezovat. Asi dobře. Pár dní před volbami by zákaz způsobil poprask větší než samotné Stačilo!.