Od středy 1. září budou cestující dveře v autobusech a v tramvajích pražského dopravního podniku (DPP) opět otevírat tlačítky. Dosud v rámci proticovidových opatření otevíral řidič všechny dveře ve vozech automaticky. Změna souvisí s obnovením plného provozu městské hromadné dopravy (MHD) v Praze. Nadále bude platit povinnost cestujících nosit ve vozech DPP respirátory nebo nanoroušky. V tiskové zprávě to dnes oznámila mluvčí DPP Aneta Řehková. Ve vozech metra bude zatím centrální otevírání všech dveří zachováno.

Projekt na záchranu karase obecného spouští Akademie věd ČR, Česká zemědělská univerzita v Praze a Zoo Praha. Ryba, která u nás kdysi patřila k nejběžnějším, je podle odborníků nyní na pokraji vyhynutí. Přišla totiž o své původní biotopy a škodí jí také invazní druh - karas stříbřitý. Akademie o projektu, který počítá s pomocí veřejnosti, informovala dnes.

Zachránit výzkum i budoucnost mají za úkol účastníci hry, kterou dnes spouští Akademie věd ČR. Děti i dospělí budou pomocí chytrého telefonu plnit úkoly v ulicích Prahy i Průhonickém parku, zároveň se seznámí s činností různých ústavů akademie. Zástupci instituce to uvedli v tiskové zprávě. Hra by měla, s ohledem na počasí, trvat do 11. listopadu. Zapojit se mohou jednotlivci i týmy.

Studentský projekt Mapamátky přichází s novou, již sedmou, procházkovou trasou. Ta vznikla ve spolupráci s Centrem architektury a městského plánování (CAMP). Procházka zájemce zavede k nejznámějším dílům českého architekta Karla Pragera, a to nejen v centru Prahy, ale také na periferiích města. Nová trasa byla uvedena v úterý 27. července.

Kolektivní imunitu má Česká republika podle biochemika Zdeňka Hostomského "na dosah ruky". Stoupá počet očkovaných, zároveň mnoho zejména mladých lidí covid-19 prodělalo. Avizované ukončení úhrad testů na koronavirus z veřejného zdravotního pojištění Hostomský považuje za racionální, nikoli kontroverzní rozhodnutí. Ani imunolog z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR Václav Hořejší to nepovažuje za porušení základních lidských práv. Hostomský a Hořejší to dnes řekli v diskusi na CNN Prima News.

Konstantin a Metoděj přesahovali svou dobu intelektem i viděním světa. Své dílo brali velmi vážně a jejich životy jsou dobře zmapovány. Uvedl to paleoslovenista František Čajka ze Slovanského ústavu Akademie věd ČR. Na pozvání knížete Rostislava přišli soluňští bratři na Velkou Moravu v roce 863. Konstantin s Metodějem jako kulturní nástroj své činnosti užívali nejstarší dochovaný slovanský spisovný jazyk – staroslověnštinu. Konstantin (Cyril) pro něj vytvořil vhodné písmo nazvané hlaholice. Na Velké Moravě pak vzniklo celkem rozsáhlé písemnictví zahrnující překlad biblického textu a liturgické, právní či básnické památky.

Pražská zoologická zahrada s Biologickým centrem Akademie věd ČR pracují na záchraně karase obecného, kterého z českých vod téměř zcela vytlačil invazní karas stříbřitý. Asi 160 jedinců původního druhu zoo vypustila do bývalého mlýnského náhonu v areálu zahrady. V plánu je tento původní druh karase nasazovat i v dalších místech v Česku.

Festival Týden mozku, který se kvůli koronaviru uskuteční on-line, začne v pondělí a potrvá až do 21. března. Program přinese přednášky o spánkové medicíně nebo chemii a možném využití psychedelik či trénink paměti. Hlavním pilířem bude série třinácti popularizačních přednášek odborníků v teoretických i klinických neurovědách.

Letošní Noc vědců, která se uskuteční kvůli koronaviru on-line, bude zaměřena na automatizaci a robotizaci. Výzkumníci dnes večer lidem představí využití robotů v řadě vědeckých oborů, ale třeba i při výrobě piva. Jenom v Praze a okolí se do akce zapojí patnáct institucí. Program na webu Akademie věd bude k dispozici až do konce rok. Letošní téma Člověk a robot odkazuje ke stému výročí prvního použití slova robot.

Učitel národů Jan Amos Komenský je ve světě znám jako výjimečný pedagog, reformátor evropského školství, filozof a teolog. Jeho dílo vyrůstalo z tradic husitství a Jednoty bratrské. V pedagogické praxi i teorii shrnul demokratické a humanistické myšlenky své doby, řešil všeobecné i některé speciální pedagogické a didaktické otázky a stal se zakladatelem moderní pedagogiky. Jeho dílo zahrnuje více než 200 prací. Po porážce českého povstání v bitvě na Bílé hoře se skrýval na panstvích svých šlechtických příznivců a v roce 1628 odešel natrvalo do exilu. Dlouhé roky žil v polském Lešně, po jeho požáru se uchýlil do Amsterodamu, kde před 350 roky, 15. listopadu 1670, zemřel. Památku Jana Amose Komenského dnes připomnělo čtyřiadvacetihodinové on-line čtení jeho díla i osobní korespondence.