Česko potřebuje lepší sexuální výchovu i definici znásilnění v zákoně, říká studentka práv

Vybírali ze šesti tisíc adeptek

Podle Indexu digitální ekonomiky a společnosti 2021 je v Evropské unii pouze 19 procent odborníků z IT ženského pohlaví a v Česku jen 10 procent, což je nejméně v sedmadvacítce.

Do programu letní Evropské akademie pro vedení lidí se přihlásilo přes dva a půl tisíce žen, z 27 zemí Evropské unie, z Ukrajiny a Balkánu pak bylo vybráno vždy po jedné. Studentka práv se to zkusila, i když se v IT dvakrát neorientovala. Podle vlastních slov je bojovnicí za feminismus, rovnost minorit i tu genderovou.

Propojení práva, feminismu a oboru technologií si jde těžko představit, ona už ale svůj plán má. „Věřím, ze feminismus a technika se dá propojit, i kdyby to měla byt jen aplikace do mobilu o sexuální výchově. Kde by děti mohly najít odpovědi na otázky, na které jim neodpovídá ani škola, ani rodiče,“ popsala pro Kateřina Tesařová pro redakci Pražské Drbny. Naučila se něco z programování i třeba mluvení na veřejnosti.

Změnu definice znásilnění už provedlo třináct evropských zemí

Vedle studia pracuje i pro Konsent, neziskovou organizaci, která se snaží vzdělávat českou společnost o sexuálním zneužívání. Pořádá workshopy ve školách pro děti i pro učitele,  pro bary a kluby, festivaly. Na podzim pak chtějí vydat knihu o tom, jak mluvit o sexu s dětmi. „Snažíme se také změnit i definici znásilnění, která je v současném trestním zákoníku,“ dodala Tesařová.

Podle Tesařové je chybná, protože znásilnění popisuje jen jako čin, při kterém je použito násilí, pohrůžka násilím nebo zneužití bezbrannosti. „Pod současnou definici tak například nespadá až 70 procent případů znásilnění, při kterých oběť zamrzne, nebrání se, a proto pachatel nemusí vyvíjet násilí. V takových případech spáchaný čin neodpovídá skutkové podstatě současné definice a pachatel tedy často není za tento čin trestně stíhán,“ vysvětlila Tesařová.

Řešením podle ní je změna formulace, která by byla založena na absenci souhlasu, kdy nedošlo k použití násilí, nebo kdy oběť byla paralyzovaná strachem. „Takovou definici uvedlo v platnost už třináct evropských zemí, včetně Dánska, Německa nebo Belgie,“ doplnila Tesařová.

Podle Marcely Linkové, vedoucí oddělení Národního kontaktního centra pro gender a vědu při Sociologickém ústavu Akademie věd České republiky, ženy na vyšších pozicích chybí. „Ženy do vedení ve všech sférách lidské činnosti patří a bohužel jich tam stále není dost. Klíčové je to zejména v oborech, kde dominují muži, protože tam ženy často naráží na předsudky a nedůvěru,“ uvedla v tiskové zprávě Linková. Ta je i v porotě, která do programu založeného firmou Huawei vybírala adeptky. Pořádá se dvakrát ročně, pokaždé v jiné zemi.