Stovky připomínek i úplné odmítnutí. Metropolitní plán se městským částem příliš nelíbí

Šestka chce znovu jednat

Metropolitní plán je územním plánem pro Prahu, který říká, kde a co je a není možné stavět. První verzi zveřejnil magistrát v roce 2018 a vyjadřovalo se k němu během společného jednání o návrhu. Upravený byl pak letos znovu představen k připomínkování 26. dubna.

„V rámci předešlého jednání jsme vůči Metropolitnímu plánu vznesli celkem 204 zásadních připomínek. Dvě třetiny z nich zpracovatel nepřijal, přitom šlo o připomínky závažného charakteru. Za takové konstelace, kdy je v projednávání Metropolitního plánu městská část víceméně na druhé koleji, ačkoliv má nejlepší povědomí o situaci v dotčených lokalitách, je pro nás Metropolitní plán nepřijatelný,“ uvedl v tiskové zprávě starosta Prahy 6 Ondřej Kolář (TOP 09).

Šestka má s plánem několik zásadní problémů. Břevnovská radiála není zanesena v celé své délce tak, jak byla historicky dohodnuta, plán nepřináší žádné řešení dopravních opatření k ochraně centra Dejvic a Bubenče před automobilovou dopravou a v plánu není zaneseno prodloužení metra ze stanice Nemocnice Motol.

Zastupitelé městské části proto plán odmítli a chtějí o něm znovu jednat.

Osmička podala přes pět set připomínek

Praha 5 zapracovala více než 245 připomínek. „Hlavní město tvrdí, že má "plán pro Prahu". My, a nejen my, ale i další městské části, opakovaně říkáme, že plán NEMÁ. Aktuální návrh sice řeší bydlení pro 400 tisíc obyvatel, ale naprosto nebere v potaz doprovodnou infrastrukturu, občanskou vybavenost a například v oblasti školství negarantuje plochy pro výstavbu školských budov - jak tedy chce zajistit dostatečnou kapacitu ve školkách a školách?“ napsal na Facebooku místostarosta městské části Zdeněk Doležal (ODS).

Praha 5 podle něj na nedostatky plánu upozorňovala už v roce 2018. „Některé naše připomínky se podařilo do současného návrhu plánu prosadit, například ochranu zeleně, konkrétně parku Kavalírka a okolí Motolských rybníků,“ doplnil Doležal.

Návrh plán vidí jako nesrozumitelný a nečitelný. „Pokud má takto důležitý strategický dokument pro celé hlavní město opravdu fungovat, tak je potřeba, aby Institut plánování a rozvoje začal s městskými částmi komunikovat a naslouchat jim,“ uzavřel Doležal.

Prodloužení připomínkování město zamítlo

Stejně jako Pětka a Šestka si osmá městská část stěžuje na to, že připomínky z roku 2018 nebylo do nového návrhu zapracovány v plném rozsahu, jen minimálně nebo částečně.

Praha 8 podala k návrhu Metropolitního plánu do veřejného projednání 539 připomínek. „Na zpracování připomínek nám bohužel dalo hlavní město jen 30 dní a naše žádost o prodloužení termínu byla zamítnuta. Nezbylo, nežli si vyhrnout rukávy a s týmem územního rozvoje předvést heroický výkon. Výsledkem je rozsáhlý materiál s více než pěti sty připomínkami. Od zahloubení Holešoviček, ochrany sídliště Ďáblice proti plánovanému stavebnímu zahušťování, ale například i vznik sportovních center, nízkoprahových klubů a občanské vybavenosti z tzv. výměníků, aby se z parkovišť nestaly parcely,“ sdělil na webu městské části místostarosta Jiří Vítek (Patrioti).

Před čtyřmi lety podala Praha 4 k Metropolitnímu plánu přes 300 připomínek. „Od té doby bohužel nemělo hlavní město Praha potřebu s námi o našich zásadních připomínkách jednat, a to až do letošního května, kdy už však bylo zcela zřejmé, že naprosté většině našich připomínek ke koncepci Metropolitního plánu nebylo vyhověno,“ informoval na webu radní pro územní rozvoj Patrik Opa (ODS). K letošnímu návrhu podala přes 200 připomínek.

Čtyřka řeší například nedostatek ploch vymezených pro občanskou vybavenost, naddimenzované kapacity transformačních ploch a nejednoznačný postup při rozhodování v těchto plochách, absenci podrobnějšího funkčního členění jednotlivých lokalit, nedostatečnou ochranu obytné funkce, nedostatečnou ochranu nejvýznamnějších parkových ploch zeleně nebo absenci řešení zásadních deficitů parkovacích kapacit na sídlištích.

Důležitá je výšková regulace staveb

Zastupitelstvo Prahy 7 schválilo víc než sto zásadních připomínek. „Za stěžejní považujeme, aby výšková regulace odpovídala charakteru okolní zástavby a aby docházelo k dostatečné ochraně zeleně z důvodu prevence městského tepelného ostrova  a změn mikroklimatu města. Chceme, aby zde byl dostatek ploch pro nové parky a občanskou vybavenost, aby zástavba Prahy 7 dávala smysl, byla dobře prostupná, různorodá a nevznikaly zde velké monofunkční bloky,“ zmínila v tiskové zprávě místostarostka Prahy 7 Lenka Burgerová (Praha Sobě), která má na starosti územní rozvoj.

Výškovou regulaci považuje za důležitou i městská část Praha 12, hlavně v obchodních centrech na sídlištích. „Požadujeme především snížení stanovené výšky budov, například na obchodním centru v ul. Vosátkova či obchodních centrech Labe a Obzor, ale i v okolí ulic Cílkova či Botevova tak, aby byla zachována struktura sídliště, kterou tvoří nízké budovy sloužící jako občanská vybavenost,“ popsala konkrétní požadavky v tiskové zprávě místostarostka Eva Tylová (Piráti). Podle ní developeři zmíněná centra vykoupili a chtějí na nich postavit až osmnáctipatrové budovy.

„Je to ovšem jejich nevhodný podnikatelský záměr. Negativní postoj naší městské části i občanů k zahušťování sídlišť nadměrnými budovami je dlouhodobě konzistentní a známý. Doporučuji developerům jej akceptovat, jinak riskují, že nebudou moci budovy postavit v jimi původně navrhované podobě, tak jako např. tzv. komplex Dvě věže na Kamýku společnosti Trigema,“ dodala Tylová.