Při zásahu úložiště v Černobylu nehrozí riziko na delší vzdálenost, míní Drábová. Rizikové by mohly být jiné reaktory
Při zásahu úložiště radioaktivních odpadů v Černobylu nehrozí podle předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) Dany Drábové větší riziko na delší vzdálenost. Lokální dopady to ale prý mít může. Omezily by se podle ní na vzdálenost několika kilometrů od úložiště. Ruští vojáci včera odstavenou jadernou elektrárnu v Černobylu obsadili, uvedl podle agentury Interfax-Ukrajina poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak. V Černobylu se na jaře 1986 odehrála bezprecedentní jaderná katastrofa.
„Na rozsáhlejší vzdálenost riziko nehrozí,“ tvrdí Drábová
Poradce ukrajinského ministra vnitra Anton Heraščenko uvedl, že hrozí rozptýlení radioaktivního prachu i do zemí Evropské unie, pokud dělostřelecká palba zasáhne úložiště nebezpečných radioaktivních odpadů. Drábová míní, že na rozsáhlejší vzdálenost riziko nehrozí. Na twitteru také uvedla, že v sarkofágu, který zakrývá havarovaný jaderný blok, už "nejsou radionuklidy, které by mohly způsobit kontaminaci srovnatelnou s rokem 1986 na rozsáhlejším území". Černobyl leží u hranic s Běloruskem, asi 100 kilometrů od Kyjeva.
SÚJB později na twitteru uvedl, že Rusové v Černobylu nemohou ani "při použití sebesilnějších výbušnin" způsobit katastrofu. „Radionuklidy, které by se touto cestou mohly dostat do životního prostředí, zcela jednoznačně nemohou způsobit závažnou kontaminaci v okruhu větším než 30 kilometrů, což je území odpovídající vysídlené zóně v okolí černobylské elektrárny,“ konstatoval úřad, který aktivoval svůj krizový štáb. Radiační monitorovací síť soustavně sleduje úrovně radiace v České republice.
„Pokud vím, tak je tam sklad vyhořelého paliva, a tak nevidím bezprostřední nebezpečí,“ sdělil Michal Šnobr, energetický expert a poradce investiční skupiny J&T. Situace by podle něj mohla být mnohem komplikovanější u fungujících 14 jaderných reaktorů, které kryjí významný díl spotřeby Ukrajiny. Nedaleko Doněcké oblasti je Jaderná elektrárna Záporoží s šesti reaktory, jež kryje čtvrtinu ukrajinské spotřeby, dodal.
Proč Rusové elektrárnu obsadili?
Bývalý vládní zmocněnec pro jadernou energetiku Jaroslav Míl sdělil, že zatím nikdo neví, proč Rusové elektrárnu obsadili a co je jejich cílem. „Nevěřím, že by někdo chtěl provést atak vedoucí k nárůstu radioaktivity v lokalitě či na širším území. Ono by to zasáhlo i toho, kdo to způsobil,“ uvedl. Největším rizikem pro ČR je podle něj "dlouhodobé působení dezinfomátorů, šíření fake news a neefektivnost naší obrany".
Ruská armáda včera ráno zahájila letecký i pozemní útok na Ukrajinu. Prezident Vladimir Putin v televizním vystoupení oznámil, že dal svolení ke speciální vojenské operaci na ukrajinském Donbasu. Ukrajinská pohraniční stráž poté uvedla, že ruské síly napadly hranici Ukrajiny z Ruska, Běloruska i z anektovaného poloostrova Krym. Kroky Moskvy odsoudili západní lídři a slíbili tvrdé sankce vůči Moskvě.
