Pražská pravoslavná obec žaluje Správu pražských hřbitovů. Žaloba překvapila radní i lidé z církve
Pražská pravoslavná obec podala žalobu na Správu pražských hřbitovů kvůli vypovězení nájmu krypty na Olšanských hřbitovech, uvedl dnes Český rozhlas Radiožurnál. Majitelem kaple s kryptou je hlavní město Praha. Církev si ji od města pronajímá k bohoslužbám a na nové podmínky užívání odmítá přistoupit. Žalobou se jí zatím podařilo výpověď z krypty oddálit.
Problémy s ničením hrobky či hostinami
Správa hřbitovů vypověděla smlouvu s církví koncem minulého roku. Zdůvodnila to tím, že věřící hrobku ničili, udělali z ní sklad a přinejmenším v jednom případě v ní uspořádali hostinu. Správě hřbitovů se nelíbilo ani svěcení automobilů na hřbitově. Ukončení smlouvy napadla u soudu Pražská pravoslavná obec, která je samostatným právním subjektem. Její zástupce a kněz z Olšan Roman Hajdamačenko na dotazy Radiožurnálu k žalobě neodpověděl.
Ředitel metropolitní rady pravoslavné církve Jan Beránek rozhlasu řekl, že o žalobě nic neví a nová nájemní smlouva se připravuje. Podáním žaloby je překvapena i pražská radní Milena Johnová (Praha sobě), pod kterou církevní záležitosti patří. „Měla jsem za to, že jsme vyšli vstříc," uvedla.
Věřící se prý chovali nevhodně
Pravoslavnou kapli, pod níž je pochován mimo jiné první československý premiér Karel Kramář, užívala i s kryptou pravoslavná církev desítky let. Podle dřívějšího vyjádření ředitele Správy pražských hřbitovů Martina Červeného krypta zejména při několikadenních pravoslavných svátcích trpěla, dým ze svící poškozoval její vnitřní malby a kryptu zakrýval stan. Věřící se na hřbitově podle něj chovali nevhodně, což vadilo ostatním návštěvníkům.
Kaple s kryptou je postavena v typickém pravoslavném architektonickém slohu, její základní kámen byl položen 11. září 1924 a o rok později 22. listopadu byla vysvěcena. Výzdoba je dílem ruských umělců působících v Praze a v západní Evropě. Krypta je kulturní památkou.
