Na Hradě žijí kavky i záhadní roztoči. Biologové v areálu našli stovky obyvatel
Pražský hrad a jeho okolí má více obyvatel, než by se na první pohled zdálo. Ve Zlaté uličce našly útočiště ohrožené kavky, v Jelením příkopě pro změnu žijí dosud neznámí roztoči. Biologové v historickém areálu objevili stovky druhů hmyzu, ptáků i rostlin.
Pražský hrad není jen kulturní památkou, ale také překvapivě pestrým přírodním prostředím. Nový průzkum odhalil, že historický areál je ve skutečnosti velice pestrým ekosystémem.
Záhadný roztoč z Jeleního příkopu
Odborníci se zaměřili na mapování ptactva, hmyzu, rostlin, plžů, ale i půdních mikroorganismů. „Překvapením byla nečekaně bohatá půdní fauna. I v suchém období se našlo přes třicet druhů pancířníků, tedy půdních roztočů. Mezi nimi byly i tři na území Česka dosud nenalezené druhy, a dokonce i jeden pro vědu zcela nový, neznámý druh,“ popsal mikrobiolog Ladislav Miko.
Biologové zaznamenali více než 40 druhů ptáků, přes 220 druhů hmyzu a více než 700 druhů rostlin. Lokalita je podle nich unikátní také výskytem stepních druhů, které připomínají dávnou krajinu z dob ledových.
„Jelení příkop funguje jako významné místo půdní biodiverzity a je klíčový i pro pochopení přírodní a kulturní historie Hradu. Zachovaly se tu zbytky stále udržované, ale přitom zásadně neporušené přírody, která sahá až do dob mamutích stepí v době ledové,“ dodal Miko.
Zlatou uličku si oblíbily ohrožené kavky
Hradní zahrady jsou důležité i pro ptactvo. Ve Zlaté uličce hnízdí například ohrožená kavka obecná. Běžně lze spatřit též červenky, budníčky, zvonky nebo drozdy. Podle ornitologického průzkumu se v areálu pohybuje přes čtyřicet druhů ptáků.
Staré stromy a mrtvé dřevo pro změnu poskytují domov řadě druhů hmyzu. Zahrady a parky jsou domovem roháče obecného, roháčka kozlíka i zlatohlávka skvostného. Prostředí Hradu láká také motýly, například chráněného přástevníka kostivalového, otakárka fenyklového nebo běláska řeřichového.
Údržba bez chemie
Správa Hradu se snaží přírodní rozmanitost zachovat šetrnou péčí o zeleň, omezením chemických zásahů nebo mozaikovým sečením trávníků.
„Umožňujeme vývoj spontánních porostů keřů, a často zachováváme i padlé stromy, které jsou domovem pro mnoho živočichů. Vybíráme pro ně vhodná místa tak, aby upraveným zahradám neubíraly nic na kráse,“ vysvětlila ředitelka Odboru parků a zahrad Helena Pánková
Trávníky a květnaté plochy sekají zahradníci mozaikovitě, čímž motýli, čmeláci a další hmyz získávají dostatek potravy a úkrytů.
„Chemické zásahy také nahrazujeme biologickou ochranou, aby příroda fungovala bez nepřirozených vlivů,“ doplnila ředitelka.
