Jakost vody se v posledních desetiletích zlepšila, říká mluvčí povodí Vltavy

„Jakost vody se v průběhu posledních desetiletí zlepšila především díky spuštění více čistíren odpadních vod do provozu,“ tvrdí mluvčí Vltavy

Voda v českých řekách nejvíc trpěla v 60. a 70. letech minulého století, kdy proběhl nástup intenzivního zemědělství. Pracovníci v zemědělství začali používat toxická chemická hnojiva. Výrazné zlepšení přišlo až v devadesátých letech.

„K největšímu poklesu znečištění na Labi docházelo v průběhu devadesátých let minulého století omezením nebo zrušením některých výrob s nadměrným poškozováním životního prostředí,“ uvedla k situaci ve zprávě pro novináře tisková mluvčí Povodí Labe Hana Bendová.

„Lze konstatovat, že jakost vody se v průběhu posledních desetiletí zlepšila především díky spuštění více čistíren odpadních vod do provozu,“ potvrdil v tiskové zprávě mluvčí Povodí Vltavy Hugo Roldán.

Znečištěné bývají spíš menší řeky

V Česku stále najdeme toky se silně znečištěnou vodou. Typicky se jedná o menší říčky s nižším průtokem, do kterých proudí odpadní vody z přilehlých obcí. Podle Českého hydrometeorologického úřadu jsou menší toky znečištěné i kvůli teplejšímu a suššímu klimatu. Situace je v tomto ohledu nejhorší na Jižní Moravě.

Množství dusíku a fosforu v řekách pomáhá snižovat kvalitní čištění, přesto si odborníci musejí poradit s dříve neřešenými riziky. Tím jsou farmaka, která se do řek dostávají ze zbytků léčiv či antikoncepce. „Mnohé znečištění je zatím natolik nové, že na ně nejsou přizpůsobeny ani velké moderní čistírny. Jedná se právě o farmaka, domácí chemii, kosmetické a hormonální přípravky či mikroplasty,“ popsal v tiskové zprávě mluvčí Povodí Moravy Petr Chmelař.

Odborníci upozorňují, že i malé množství takových látek v řece může ohrozit správný vývoj a reprodukci ryb, větší je pak dokáže usmrtit. Pro člověka představuje riziko například výskyt antibiotik v tocích. Ten by v budoucnu mohl přispět k rozvoji bakterií, které budu proti jejich účinkům rezistentní.