Magor má v pražské části Řeporyje svou ulici. Happeningu se zúčastnila přibližně stovka lidí
V nově vznikající zástavbě pražské městské části Řeporyje včera lidé oslavili vznik Jirousovy ulice, která je pojmenována po básníkovi, publicistovi a výtvarném kritikovi Ivanu Martinovi Jirousovi přezdívanému Magor. Během happeningu, o jehož program se postarali bývalá Jirousova partnerka písničkářka Dáša Vokatá, herec Oldřich Kaiser a publicista a historický badatel František "Čuňas" Stárek, slivovicí pokřtili repliku uliční cedule s názvem Magorova, který u úřadů neprošel.
Ulice pojmenovaná po vůdčím duchu českého undergroundu se nachází nedaleko Toufarovy ulice, která nese jméno oběti komunistického pronásledování, římskokatolického kněze Josefa Toufara.
"Je to první ulice pojmenovaná po Magorovi, doufám, že se teď po Řeporyjích bude každé město a vesnice opičit," řekla Vokatá.
Kaiser, který v roli houslisty vystoupil v Jirousově svetru a klobouku, a Vokatá zahráli několik písní včetně skladeb z repertoáru Plastic People of the Universe. Kaiser se Stárkem se ujali recitace Jirousových veršů. Zpočátku s ohledem na přítomné děti vynechali básně se vulgárními výrazy, ale vzhledem k jejich četnosti v Jirousově díle nakonec na svoji snahu rezignovali.
Happeningu se zúčastnila přibližně stovka lidí. Byli mezi nimi také Vladimír Beneš, který se připojil občanským návrhem k nápadu vedení Řeporyj v čele se starostou Pavlem Novotným, skladatel a výtvarník Vladimír Franz, starosta Kostelního Vydří Miloslav Fiala, kde je Jirous pochován, nebo Novotného otec, bavič Petr Novotný.
Řeporyjský starosta neopomněl v projevu připomenou svoji další aktivitu, kterou je kontroverzní návrh na vystavění pomníku vlasovcům.
Básník, publicista a výtvarný kritik Jirous zemřel 9. listopadu 2011. Byl významnou postavou prostředí normalizačního undergroundu. Jeho klíčovým textem byla Zpráva o třetím českém hudebním obrození z roku 1975, která byla "programovým prohlášením" českého undergroundu. Spolupracoval se skupinou The Plastic People of the Universe, z politických důvodů byl celkem osm a půl roku ve vězení. Je držitelem literární ceny Jaroslava Seiferta za celoživotní básnické dílo a ceny Toma Stopparda za sbírku Magorovy labutí písně.
