FOTO: V Praze 6 odhalili přesně čtyři sta let po bitvě na Bílé hoře Kříž smíření

Smírčí kříže jako součást české duchovní tradice

K odhalení kříže došlo přesně v den čtyřstého výročí bitvy na Bílé hoře. Kříž navazuje na českou duchovní tradici, jelikož smírčí kříže jsou její pevnou součástí. Obvykle bývají vztyčovány na místech, kde se událo něco neblahého. „Chtěli bychom, aby se náš Kříž smíření stal trvalou připomínkou bělohorských událostí a místem symbolických akcí, například poutní cesty, do níž lze zařadit i nedalekou mohylu bitvy na Bílé hoře a hrob padlých v klášteře benediktinek z opatství Venio,“ říká P. Stanislav Přibyl, generální sekretář České biskupské konference.

„Ústředním pojmem letošního kulatého výročí bitvy na Bílé hoře je slovo smíření. Fascinuje mě, že to trvalo celých čtyři sta let od té slavné a krvavé řeže, která navíc dosti zásadním způsobem otočila kolem českých dějin, než na něj symbolicky došlo,“ konstatuje místostarosta Prahy 6 pro kulturu Jan Lacina, který projekt poslední rok koordinoval.

Autor kříže –⁠ Abraham Fischer

Za podobou tři a půl metru vysokého Kříže smíření stojí Abraham Fischer, benediktin, teolog a umělecký kovář z Hannoveru, jehož díla – včetně smírčího kříže k pětistému výročí reformace – jsou k vidění na řadě míst v Německu. 

„Moderní zpracování díla, jaké Abraham Fischer zvolil, umně odkazuje na hlubší duchovní význam smíření, které není jen lidským úsilím, ale i Božím dílem,“ říká Petr Jan Vinš, generální sekretář Ekumenické rady církví v České republice. „Jde vlastně o symbolické spojení tří křížů v jeden celek. Dvě zrezlé ocelové části představují dvě znesvářené strany konfliktu. Rez odkazuje na tento vezdejší hříšný a konflikty naplněný svět. Třetí kříž, tedy modrá část z titanu, jenž nepodléhá vlivům prostředí, odkazuje k nebesům a k tomu, že skutečného smíru můžeme dosáhnout především tehdy, když si uvědomíme, že nás spojuje to, co leží mimo tento svět.“