FOTO: Nový kámen zmizelých v Soukenické ulici připomíná Emilii Weissbergerovou
Na chodníku v Soukenické ulici v Praze 1 je nový kámen zmizelých, takzvaný stolperstein, který připomíná osud Emilie Weissbergerové. V průběhu druhé světové války zahynuly tisíce židovských rodin. O některých podávají svědectví přeživší příbuzní, řada z nich však zmizela beze stopy ve vyhlazovacích táborech, a to spolu se všemi příbuznými.
Emilia a Otto Weissenbergerovi
Emilie Mautnerová (provdaná Weissbergerová) se narodila v roce 1913 v Praze, dětství strávila s rodiči na velkostatku v Bolechovicích. Když jí bylo šest let, maminka jí zemřela na španělskou chřipku. Otec se rok po smrti první ženy znovu oženil. Emilie se v sedmnácti letech odstěhovala do Prahy, stala se žákyní Anglického ústavu a v roce 1939 si vzala o 16 let staršího úředníka banky Union Ottu Weissbergera, který se k ní přistěhoval do Soukenické ulice.
Doba však manželům nepřála a aby se zachránili před deportací, změnili víru. V březnu roku 1940 si manželé podávají další žádost – tentokrát o souhlas s vystěhováním do Španělska. Hranice však byly už dávno zavřené. Pak již známe jen číslo a datum transportu, kterým oba manželé odjeli v červnu 1942 daleko na východ do dnes málo známého koncentračního tábora Ujazdów kousek od Lublinu.
Minimální naděje na přežití
Z transportu, kterým tehdy směřovala do Ujazdówa tisícovka lidí, přežily jen tři osoby. Otto zahynul o tři měsíce později v nedalekém koncentračním táboře Majdanek. Místo a datum smrti Emilie, které nebylo ještě ani 30 let, neznáme.
„Holocaust je smutnou součástí i historie Prahy 1 a je velmi dobře – nejen pro nás, ale i pro budoucí generace, že toto temné období připomínáme. Stolpersteiny jsou kostky malé velikostí, ale velké významem a symbolizují pro nás tragické osudy našich předků,“ vyzdvihl starosta Prahy 1 Petr Hejma.
Smrt celé rodiny ve vyhlazovacích táborech
Emilie uzavřela na jaře 1939 sňatek s Ottou Weissbergerem, ale manželství bylo bezdětné.
„Osud Emilie Weissbergerová je strašně smutný. Celá rodina zahynula ve vyhlazovacích táborech a není nikdo, kdo by ji připomněl. Emilie byla jediným dítětem svých rodičů, když její bratr zemřel na španělskou chřipku. V 29 letech se vdala a chtěla začít nový život, spolu s manželem ale skončili ve vyhlazovacím táboře,“ popsala vedoucí oddělení vzácných tisků Jana Kozáková, díky které známe příběh Emilie Weissbergerové a můžeme ho připomínat i dalším generacím.
