V Praze je přes jedenáct tisíc bytů na krátkodobý pronájem. Město se chce připojit k mezinárodní výzvě

Amsterdam, Barcelona, Berlín nebo Vídeň

Výzvu Evropské komisi odeslali zástupci Amsterdamu, Barcelony, Berlína, Bruselu, Mnichova, Paříže nebo Vídně. Po dnešním rozhodnutím zastupitelů radní Hana Marvanová (za STAN) osloví města s tím, že se chce připojit. „Nejde o podpis nějaké smlouvy, je to jenom neformální připojení se k nějaké aktivitě," řekla. Jednání zástupců měst s Evropskou komisí by se podle ní mohlo uskutečnit v únoru.

Regulace je na dobré cestě

I když poslední dva návrhy ohledně krátkodobého ubytování Sněmovna zamítla, podle Marvanové je regulace na státní úrovni na dobré cestě. Ministerstvo pro místní rozvoj podle ní ustanovilo skupinu se zástupci Prahy, která se poprvé sejde začátkem února a bude připravovat návrh regulace. S podporou vlády bude mít podle radní návrh větší šanci na schválení.

Praha bude podle Marvanové požadovat, aby platformy povinně poskytovaly informace o počtu pronajímaných bytů. Město bude také chtít, aby mohlo samo tento typ služeb na svém území regulovat. Dalším opatřením má být posílení pravomocí sdružení vlastníků jednotek a novelizace stavebních předpisů, aby reflektovaly, že i obytné budovy jsou často v centru města využívány v podstatě jako hotely.

V Praze téměř 11 500 bytů

Podle Marvanové se v Praze ke krátkodobému ubytování využívá skoro 11 500 bytů. Až 80 procent bytů, které jsou "sdílené", se podle ní na platformách nabízejí celé, tedy bez sdílení ubytování s dlouhodobými obyvateli.

Ubytovací platformy kritizují zejména obyvatelé centra města, kteří si stěžují na noční hluk v ulicích i v domech, kde trvalé obyvatele nahrazují byty určené pro Airbnb a další podobné ubytovací služby. Podle předloňské analýzy městského Institutu plánování a rozvoje je tímto způsobem v nejužším centru Prahy pronajímána asi pětina bytů. Vedle Airbnb působí na českém trhu například Flipkey, HomeAway, House Trip, Vacation Rentals nebo Vrbo.