Dům fotografie bude 17. listopadu výjimečně otevřený s výstavou Dagmar Hochové
Pražský Dům fotografie zůstane v pondělí 17. listopadu výjimečně otevřený, ačkoli obvykle bývají galerie v pondělí zavřené. Zpřístupněním výstavy fotografky Dagmar Hochové chce Galerie hlavního města Prahy přispět k oslavě svátku, který je Dnem boje za svobodu a demokracii a Mezinárodním dnem studentstva. Tvorba Hochové, jejíž výstava začala v říjnu a trvá do 4. ledna, se také váže ke svobodě. To za galerii řekla Jana Smrčková.
Hochová (1926 až 2012) zachytila klíčové osobnosti i události ve druhé polovině 20. století v Československu. Byla uznávanou představitelkou humanisticky orientované fotografie. Zaměřovala se na dokument, portrét a reportáž, zásadně ovlivnila kvalitu tuzemské dokumentární fotografie. Zároveň jsou její snímky cenným svědectvím dobové každodennosti.
Vystavené fotografie zachytily mimo jiné pražské jaro 1968, normalizaci, sociálně citlivé cykly z ústavů a venkova v 70. a 80. letech nebo portréty legionářů z první světové války. „Část tvorby se věnuje svobodnému státu," řekla Smrčková.
Významnou součást tvoří snímky z doby formování demokracie po roce 1989, například z klubu Aurora, kde v listopadu 1989 vznikalo Občanské fórum, z následné volby Václava Havla prezidentem nebo z prostředí České národní rady, v niž Hochová působila i jako poslankyně. Součástí jsou také dvě videoprojekce a audio nahrávky, v nichž autorka komentuje svůj život a práci.
„Tvorba Dagmar Hochové je vždy spojena s hodnotami lidskosti a svobody, které z jejích snímků jednoznačně vyzařují. Výstava odkrývá tvorbu Dagmar Hochové v celé její šíři," uvedla Magdalena Juříková, ředitelka Galerie hlavního města Prahy.
V 50. letech patřila Hochová k hnutí, kterému se později začalo říkat poezie všedního dne. Šlo o fotografy, kteří nastupovali po období socialistického realismu a vyhraňovali se vůči němu tím, že fotografovali obyčejný všední svět. Hochová v portrétech zachytila takové osobnosti, jako byli Josef Váchal, Bohuslav Reynek či Jan Patočka. Fotila Ludvíka Aškenazyho, Ivana Diviše, Václava Havla i další.
Moravská galerie v Brně zpracovávala 12 let rozsáhlý archiv Hochové čítající 130 tisíc negativů, který získala do svého držení. Díky jeho digitalizaci se podařilo nově nahlédnout do autorčina díla i života.
