pondělí 18. října 2021 Lukáš

Lékaři někdy objeví násilnou smrt až při pitvě. Za všechny mluví případ nálezu těla v Modřanech z roku 2004

Soudní lékaři z Ústavu soudního lékařství a toxikologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice odhalí několikrát do měsíce násilnou smrt až při pitvě. Uvedla to primářka Klára Neureutterová. Ústav, ve kterém pracuje sedm doktorů, podle ní provede zhruba 1200 pitev ročně. V metropoli pak fungují další tři taková zařízení.

Mrtvá žena měla okolo úst krev

Jedním z nejpřekvapivějších případů z hlediska určení příčiny smrti byl podle zástupce přednosty ústavu soudního lékařství Alexandra Pilina nález těla na zastávce tramvaje v Modřanech v roce 2014. Lékař na místě zjistil, že měla mrtvá žena okolo úst krev. „V první chvíli se přímo na místě o vraždě neuvažovalo. Až díky pitvě jsme nalezli drobný výstřel v zátylku. Policisté pak mohli spustit vyšetřování,“ řekl Pilin na tiskové konferenci. Zdravotní pitva se tak podle něj změnila na pitvu soudní.

Ženu zavraždil manžel bodnutím jehlice do zátylku

Podobně tomu bylo i v případě ženy, u které až při pitvě nalezli lékaři vpich do páteře na zadní straně krku. Nakonec se podle zástupce přednosty ústavu ukázalo, že ji zavraždil manžel bodnutím jehlice do zátylku. „Je to nevyzpytatelné. Někdy se stanou dva takové případy za týden, někdy celý týden žádný. Do měsíce ale minimálně pětkrát, šestkrát kontaktujeme policii, že se nám něco nezdá,“ doplnila Neureutterová.

Ústav provádí dva druhy pitev - zdravotní a soudní. Zdravotní pitvy nařizuje prohlížející lékař na místě nálezu těla, tedy v případě, že člověk zemřel mimo zdravotnické zařízení. Pitva pak určí příčinu smrti. Soudní pitvu nařizují orgány činné v trestním řízení, končí znaleckým posudkem. „Pro oba druhy používáme stejné techniky. Ke všem pitvám musíme přistupovat stejně,“ uvedla primářka. Soudní pitvy se na případech v ústavu podílejí podle ní zhruba třiceti procenty.

Je covid-19 infekční i po smrti?

V době koronavirové krize zjišťovali lékaři při všech nařízených pitvách také to, zda zemřelí neměli covid-19. „Když lékaři během pitvy zjistí závažné infekční onemocnění, jako například tuberkulózu či momentálně infekci covidu-19, mají povinnost to nahlásit na hygienickou stanici, která může přijmout další opatření,“ uvedla Neureutterová. Pitva tak podle ní může mít i preventivní účinek. Soudní lékaři nosí při pitvách ochranné pomůcky, podle primářky se dosud neví, zda je covid-19 infekční i po smrti.

V České republice pracuje podle Pilina zhruba 60 až 70 soudních lékařů. „O zájemce není nouze,“ dodal. Přesto jsou podle Neureutterové doktoři z ústavu značně vytížení. Najít novou posilu týmu, je totiž náročné. „Ten, kdo se chce soudnímu lékařství věnovat, musí absolvovat specializační výcvik na patologii a teprve pak na soudním lékařství - trvá to celé pět let,“ vysvětlil Pilin. Mladý lékař také musí absolvovat několik koleček: od chirurgie po internu. Co bylo pro Neureutterovou překvapením, když se oboru začala věnovat, byl vysoký podíl žen v soudním lékařství.

Hodnocení článku je 94 %. Ohodnoť článek i Ty!

Autoři | Foto Honza Faltus

Štítky ČR, školy, zdraví, vysoké, smrt, úmrtí, pitva

Komentáře

Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.

Přihlášení uživatele

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.