Kriminalita v Česku loni oproti předchozímu roku stoupla. Policie zaznamenala 181 991 trestných činů, meziročně o 18,8 procenta více. V Praze jich bylo z celé republiky nejvíc, 40 tisíc. Počet registrovaných skutků je ale stále nižší než v roce 2019, tedy před pandemií nemoci covid-19. Tehdy policie evidovala 199 221 trestných činů.
Na výrazném poklesu kriminality v letech 2020 a 2021 se podle Vondráška podílela zejména protikoronavirová opatření. „Já bych byl velice rád, kdybychom srovnávali srovnatelné," řekl na tiskové konferenci policejní prezident Martin Vondrášek. „Je potřeba říci, že jsme asi dvacet tisíc trestných činů pod úrovní roku 2019," zdůraznil Vondrášek.
Policejní prezident ale nevyloučil možný nárůst trestné činnosti i v budoucnosti. „Ekonomická situace se nezlepšuje, čelíme krizi válečné, uprchlické, energetické, ekonomické a my očekáváme, že trend vývoje trestné činnosti v lepším případě bude setrvalý, v horším případě bude mírně negativní," řekl Vondrášek.
„Když se společnosti daří lépe ekonomicky, nápad trestné činnosti klesá a formy trestné činnosti nejsou tak extrémní povahy. A obráceně. Máme i nárůst sebevražd. Je evidentní, že lidé se čas od času dostávají do situací, které v minulosti nemuseli řešit a kterým neumí čelit," doplnil Vondrášek.
Nárůst oproti roku 2021 zaznamenali policisté ve všech kategoriích. Majetková kriminalita byla stejně jako v minulých letech nejčastějším druhem trestných činů, policisté u ní evidovali téměř třicetiprocentní nárůst na 100 183 trestných činů. Více bylo prostých krádeží i vloupání.
Přibylo i trestných činů v kategoriích násilné či hospodářské kriminality, u obou zhruba o deset procent. Hospodářských trestných činů policisté loni evidovali 13 637, násilných skutků 13 180. Výrazně se loni zvýšil počet vražd - zatímco v roce 2021 se jich stalo 105, loni to bylo 150. V roce 2019 policie za celý rok registrovala 143 vražd. Mírně vzrostla i kriminalita spojená s drogami.
Nejvíce trestných činů policisté evidovali v Praze a v Moravskoslezském kraji. V Praze to bylo 40 704 skutků, v Moravskoslezském kraji 21 884 skutků. Nejméně trestných činů se loni stalo v Karlovarském kraji, bylo jich 4939. Tam ale policisté zaznamenali nejvyšší meziroční nárůst, o 31,6 procenta.
Loni se meziročně snížila škoda způsobenou trestnou činností, a to o více než sedm miliard na 19,6 miliardy korun. Klesla i hodnota zajištěného majetku, dosáhla zhruba 5,3 miliardy korun, v roce 2020 to bylo zhruba 7,15 miliardy korun. Objasněnost trestných činů se loni snížila na 52,2 procenta, příčinou je podle policistů vzrůstající podíl kyberkriminality na celkovém počtu trestných činů.
V zemi také došlo ke 150 vraždám, které zahrnují nejen dokonané skutky a pokusy o vraždu, ale také osm případů, kdy loni pachatel vraždu teprve připravoval. Předloni byly případy přípravy vraždy dva. Dokonaných vražd spáchali loni pachatelé 79, předloni 46. Pokusů evidovala loni policie 63, což je meziročně o šest více.
Většinu vrahů i nadále motivují osobní rozepře, loni takových vražd bylo 76. Stále platí, že oběť vraždy obvykle zná svého vraha, bývají to příbuzní nebo partneři.
Více obětí vražd meziročně tvořili cizinci, podle prezidia se ale toto zvýšení nijak výrazněji nevymyká počtům z předchozích několika let.
Policie loni nezjistila žádnou sériovou vraždu, tedy dva a více skutků vražd spáchaných jedním pachatelem.
Nejvíce vražd se loni stalo v hlavním městě, bylo jich 24, meziročně o čtyři více. Ve Středočeském kraji bylo vražd 19, v Ústeckém 17 a v Moravskoslezském 15. Nejméně se vraždilo v kraji Libereckém, a to dvakrát. Nejvyšší meziroční procentuální nárůst vražd evidují policisté v Pardubickém kraji, předloni tam řešili jediný případ, loni deset.
Nárůst trestné činnosti cizinců na českém území byl podle Vondráška loni nevýznamný. U Ukrajinců podíl na kriminalitě stoupl meziročně o půl procenta a násilí se dopouštějí téměř výhradně uvnitř své komunity.
„Je pravda, že pro uprchlíky z Ukrajiny jsou některé formy typické. K násilí dochází z 99 procent uvnitř té komunity. Naši občané, když spolu nesouhlasí, tak na sebe buď křičí, nebo si dají facku. U občanů Ukrajiny je to občas i nůž nebo prostě nějaké hrubší násilí," řekl Vondrášek.
Policejní prezident popsal, že hned po únorovém vpádu ruských vojsk na Ukrajinu se česká policie zaměřila i na to, aby nikdo neglorifikoval válečné zločiny a nepáchal trestnou činnost vůči Ukrajincům.
Celkově se cizinci v loňském roce podíleli na trestné činnosti z 10,5 procenta, předloni to bylo z 9,3 procenta. Vondrášek zmínil, že kriminalita cizinců je často předmětem takzvaných fake news.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.