Prodejce Nového Prostoru Bohoušek Jirásek prodává časopis na zastávce metra Radlická již přes tři roky. Nedávno začal do Nového Prostoru přispívat sám, a to v rubrice Výročí slavných. Drbna si s panem Bohouškem povídala nejen o jeho práci a soukromém životě, ale také o jeho velké vášni, kterou tvoří hudba a film.
S panem Jiráskem jsme se sešli u jeho domovské stanice, kterou je zastávka metra Radlická, kde již přes tři roky prodává časopis Nový Prostor, který dává možnost výdělku osobám v tíživé finanční situaci. Časopis Nový Prostor byl založen v roce 1998 a inspirací se mu staly podobné zahraniční projekty. Jeho prodejce lidé mohou potkat v Praze, v Brně, ale také v dalších českých i moravských městech.
Pan Jirásek nám již při příchodu ukazuje svůj šanon, kde má nejen aktuální i starší čísla Nového Prostoru, ale také svou sbírku obrázků oblíbených zpěváků, skupin či herců. „Nejraději mám staré filmy, které mě zajímají od mých třinácti let. Ze zahraničních hereček mám nejvice rád Claudii Cardinalovou, z těch našich pak Janu Brejchovou, Janu Hlaváčovou nebo Libuši Šafránkovou,“ dodává Bohoušek.
Při pohledu na jeho šanon se neubráním otázce, jakou hudbu rád poslouchá a zkouším dotaz i na jeho nejoblíbenější písničku. „Mám rád písničky a interperty 60. až 90. let. Mou nejoblíbenější písní je ta od Loretty Lynn s názvem Coal Miner's Daughter, která zazněla i v mém oblíbeném filmu První dáma country music. Pak mám také rád Dolly Parton a její píseň I Will Always Love You. No a pak ABBU, Beatles, Queen nebo Bee Gees,“ říká prodejce.
Pan Bohoušek je rodilý Břevnovák, ale většinu svého života strávil v Krči, kde bydlel kousek od metra Budějovická až do dubna 2006, kdy přišel o práci a skončil na úřadu práce. „Neměl jsem peníze na byt, a tak jsem dostal výpověď,“ říká. Jenže pak se karta obrátila a zdálo se, že se začíná blýskat na lepší časy. „Vyhrál jsem 80 tisíc v loterii a jeden známý mi doporučil bydlení v Sedlci-Prčicích.“ Dodává, že tam potkal dobré lidi, ale postupem času opět neměl peníze na další bydlení.
Jeho švagr jej pak seznámil s člověkem, který dělal renovaci domů, a tak mu začal pan Bohoušek občas vypomáhat. „To bylo v letech 2006 a 2007. Přespával jsem tam a nejen, že jsem ten objekt hlídal, ale v zimě jsem také topil.“ Jednou za ním přišel další člověk, který mu nabídl práci. Po osmi měsících ale na něj ušili podraz a musel se vrátit zpět do Prahy. „Přespával jsem, kde se dalo,“ říká.
Poté dělal půl roku pomocné práce na stavbách pro muže z Ukrajiny, ale ze zdravotních důvodů musel s prací přestat. Přes dalšího Ukrajince pak působil jako jednatel stavebních firem, ale opět se nechal napálit. „Jedna dáma chtěla, abych jí dělal ručitele na auto no a potom odjela s autem do Německa a já jsem se dostal k soudu a dostal jsem podmínku 18 měsíců,“ říká Bohoušek.
Skončil tedy na ulici a poté se dostal k prodeji Nového Prostoru, což dělá už přes pět let. Dříve prodával NP na Smíchovském nádraží, pak na Masarykově nádraží nebo na Vysočanské. „Ale tato místa se mi špatně odvděčila, tak jsem chvíli nedělal nic. Pak mi řekli, že pro mě mají ubytovnu v Modřanech.“ Nastoupil tam, ale na místě se zanedlouho prováděla rekonstrukce, takže mu nezbývalo nic jiného než ubytovnu opustit a přesunout se jinam. Pobýval pak asi půl roku v Karlíně a nyní je již tři roky na ubytovně v ulici Na Laurové.
Od roku 2018 pak prodává časopisy ve východu z metra Radlická, kde před ním ještě nikdo neprodával. „Na začátku mi na výdejně předpověděli, že tady nic neprodám, a já jsem hned první den za dvě hodiny prodal osm časopisů.“ V průměru prodá pět až osm časopisů denně a dodává, že zrovna dnes se mu těch osm kusů podařilo udat. „A k tomu tři minulá čísla a křížovku,“ říká pyšně.
Nedá mi to a zeptám se Bohouška, jestli si pamatuje, kdy prodal nejvíce časopisů. „To bylo před koronou a povedlo se mi prodat 28 aktuálních časopisů a dva staré,“ říká.
Sám prodejce do časopisu pravidelně přispívá v rubrice Výročí slavných. „V lednu jsme měli schůzi o časopise a jelikož jsem tam známý jako filmový fanatik, tak mi paní ředitelka řekla, abych něco napsal. Tak jsem navrhl, že budu dělat výročí slavných.“ Mimoto vedl prodejce rozhovor v minulých letech například s Danou Drábovou nebo Ewou Farnou.
Na otázku, zda vyjde s penězi, které si vydělá, mi odpovídá kladně. „Časopis koupím za 25 a prodám za 50 korun, na jídlo se snažím vždy šetřit a pak si kupuju noviny a časopisy.“ Poté mi také říká, že do svých 27 let hodně kouřil cigarety, ale díky silné vůli se zlozvykem přestal. „Jsem ve znamení raka, ale povahu mám býka nebo berana. Jsem tvrdohlavý, když něco chci, tak to koukám udělat. Jsem také optimista, takže mě hned tak něco neporazí,“ dodává na závěr našeho setkání upovídaný prodejce, u kterého i přesto, že se s ním život nemazlil, rozpoznám pod respirátorem úsměv.
Foto Honza Faltus
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
