úterý 29. září 2020 Michal

Jedná se o blog, názory redakce se nemusí s názory autora shodovat.

KOMENTÁŘ: Rychlejší než osmiletý návrat ekonomiky máme ve svých rukou

Ministryně financí Alena Schillerová předpokládá, že se česká ekonomika vrátí do stavu před nynější krizí, kterou způsobila opatření proti koronaviru, v roce 2028. Je tento předpoklad reálný a lez vůbec něco takového predikovat? Na to jsme se zeptali hlavního ekonoma investiční skupiny Natland Petra Bartoně.

Petr Bartoň vystudoval ekonomii na univerzitách v Cambridge a Chicagu, je členem řady mezinárodních skupin zabývajících se řešením aktuálních ekonomických otázek. Přednáší také na několika prestižních vysokých školách. Ve své pozici hlavního ekonoma investiční skupiny Natland se zaměřuje na výzkum a podporu investičních projektů.

Pokud bude 13. srpna 2028 v Praze méně než 28 stupňů celsia, pak ano. Jinými slovy – ekonomie dokáže predikovat následky nějakého kroku či události, pokud jsou alespoň trochu známé jejich parametry. Pak dokáže trumfnout i meteorologa a předpovědět trendově i na 8 let dopředu. Pokud ale nejsou absolutně známé parametry kroků, které chce vláda učinit, pak je taková predikce podobná předpovědi počasí na rok 2028 a je jedno, jestli ji dělá ekonom, nebo paní ministryně.

Dokonce to mají ekonomové ještě trochu horší než rosničky. Skutečnému počasí je jedno, jakou předpověď uděláme, bude se chovat zcela nezávisle na naší předpovědi. Ale předpovědi politiků ovlivňují tu samou věc, kterou předpovídají, tedy ekonomiku. V tomto směru je tato konkrétní předpověď o osmi letech obzvláště silná: Politici se většinou snaží své předpovědi přirůžovět. Trh to ví, a tak předpokládá, že když politik říká, že za 8 let, myslí tím za 11. A to je nyní mnohem déle, než předpokládá většina ekonomů. A z tohoto pohledu takováto slova ministryně zhoršují náladu a očekávání na trhu. Investoři budou méně investovat, podnikatelé budou méně najímat lidi a lidé budou méně spotřebovávat, aby měli tučnou rezervu na těch osm let, když nyní prošli zkušeností, jak málo jim vláda pomůže v krizi.

KOMENTÁŘ: Pokud jsou lidé nuceni nakupovat auta online, trh s ojetými vozy se musí změnit

Z údajů, které dlouhodobě sledujeme, vyplývá, že se český trh s ojetými vozy v souvislosti s opatřeními krizového stavu prakticky zastavil. Z téměř 10 tisíc prodávaných vozů týdně se v současnosti prodávají nejvýše desítky ojetých aut. Drtivý...

To vše bude znamenat, že bude naše „znovuzrození“ mnohem pomalejší. Paradoxně se tak může tato pesimistická předpověď stát skutečností – tím, že ji ministryně udělala. Ve skutečnosti pořád ještě není důvod domnívat se, že české hospodářské oživení nemůže být rychlé. Na rozdíl od povodně či útoku Godzilly neničí útok Covidu výrobní kapacitu. Prodejní kapacitu zmrazil stát svou volbou poměrně striktní karantény a koupěschopnost krátkodobě poklesla. Pořád ještě můžeme dovolit dostatečně rychlý návrat k normálu, například tím, že konečně zavedeme Chytrou karanténu, abychom mohli limitovat cíleně a skončit mnohem ničivější plošná opatření.

Všichni světoví ekonomové se shodují, že nejdůležitější během karantény je „zmrazit ekonomiku“. To se u nás překládá poněkud nešťastně – zmrazit ekonomický ruch už stát dokázal. My potřebujeme zmrazit VZTAHY v ekonomice, aby se, až nějaký princ políbí Růženku, naše šípkové spící hospodářství mohlo zase rozpohybovat v započatém pohybu, jako by nikdy ani neusnulo. Takhle to přeci známe z pohádek, kovář po probuzení ze spánku pokračuje dál v načatém úderu kladiva… K tomu však potřebujeme, aby se mu během spánku ta kovadlina nerozplynula pod rukama – aby mu zůstala firma (kovárna), kapitál (kovadlina) i zaměstnanci (učeň dmýchající měchy).

Zatím ještě můžeme probudit spící království rychle, zatím se ještě většina vztahů udržela, byť některé skupiny a obory jsou na tom opravdu velmi špatně. Navíc rychlé ekonomické znovuzrození nemusí být v rozporu se zvýšenými hygienickými nároky. Vezměme si například obchody. Proč vůbec rozhodovat, které obchody otevřít a které ne? Nejde přeci o „infekčnější sortiment“ či „problematické velikosti“ obchodů. Jde jen o hustotu lidí uvnitř. A ta lze regulovat řízeným přístupem zvenčí, zcela nezávisle na sortimentu. Jistě, vyloženě masové napěchované akce (jako např. diskotéky) mohou být zatím zbytečné riziko, a pokud si pamatuji ze svých teenagerských let, o diskošku s dvoumetrovými odstupy mladých těl asi nebude veliký zájem. Ale to jsou v ekonomice výjimky. Gró lze otevřít rychle i bez způsobení infarktu hygienikům.

Vezměme si Švýcarsko. I když je nesrovnatelně infikovanější (podle projektu koronavirus.clevermaps.io tam k 17.4. měli zjištěných 3140 případů na milion obyvatel, v ČR 605 – zhruba 5x méně), a přesto tam kadeřníky zařadili do první vlny otevírání, ne až na konec jako my. (Pokud tedy nejste pes, psí salóny byly teď přeřazeny do první vlny, protože prý pejskaři „psali panu ministrovi emaily“.) Ano, při vstupu ke švýcarskému kadeřníkovi si budete muset nasadit roušku (venku ji totiž mít nemusíte).

Předávání rodinných podniků z generace na generaci sleduji s otazníkem, říká Tomáš Raška. Se svou firmou zachránil Slavii i Zoot

Když se řekne Natland, zasvěceným probliknou v hlavě slova jako Slavia nebo Zoot. Právě tyhle společnosti mají jedno společné. Investiční společnost Natland Group se postarala o jejich záchranu v moment, kdy se obě silné značky přiblížily dnu....

Ale naše ušité roušky mohou také mít pozitivní ekonomický efekt. Doufejme, že je teď lidé více perou, čímž stoupá spotřeba vody. Lidé doma také více vaří. V hospodách se vaří méně, ale celková spotřeba vody na vaření by měla v Česku stoupnout, centralizované vaření vždy ušetří více vody než distribuované v domácnosti. Větší spotřeba vody znamená mnohem lepší ekonomiku vodárenských firem, které jsou učebnicovým příkladem negativních následků obsesivní šetrnosti. Většina nákladů ve vodárenství je fixní, a tak se se snižující spotřebou zvedá paušální platba za přípojku, což nejtíživěji dopadá na ty nejslabší. Když teď vařením a praním roušek zlepšíme efektivnost vodáren, ubydou argumenty pro jejich znárodnění, se kterým stát také koketoval.

Tedy suma sumárum, pořád máme rychlejší než osmiletý návrat ekonomiky ve svých rukou. Pokud by došlo k ideálnímu „zámrazu“ a celá ekonomika by se zastavila na dva měsíce od poloviny března do poloviny května a pak se volně pokračovalo v načatém pohybu, přišli bychom maximálně o šestinu HDP, tedy nějakých 16 %. Část ekonomiky fungovala i pod ledovou krustou, tedy řekněme maximálně o 10 %. Při našich 2,5% růstech v době př. K. (před Kovidem) máme ztrátu dohoněnou za 4 roky jen touto původní trajektorií.

To ale předpokládá rychlý restart. Zda to budou 4 roky nebo 11 let nerozhodnou ty dva měsíce, nýbrž to, jaká bude státní politika po nich. A takováto ministerská prohlášení o ní nevěští nic dobrého.

Ohodnoť článek

Celkem hlasovalo1 čtenářů

Autoři | Foto facebook.com

Štítky komentář, ekonomika, Natland, Petr Bartoň

Komentáře

Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.

Přihlášení uživatele

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.