Čtete text rubriky Blogy a komentáře. Jedná se názor autora, který se nemusí shodovat s postojem redakce.
Češi neumí demonstrovat. Ne, že bych si chtěl stěžovat, spíš to konstatuju. Když je někde v České republice demonstrace kvůli čemukoliv, probíhá to vždycky dost podobně. „Musíme svrhnout vládu,“ křičí se na náměstích, ale to je tak všechno. A tak zatímco ve Francii by hořelo půl Paříže, u nás chcimíři na Malostranském náměstí hrají na hrnce a pokličky, vesele skandují „Demisi“ a tančí při tom seřazení do hada, jak kdyby hrála pecka Jede jede mašinka od Maxim Turbulenc v nekonečné trýznivé smyčce. Ale není to nakonec úplně jedno, že neumíme demonstrovat?
Na demonstraci jsem byl už mockrát a byly to různé druhy demonstrací. Jako novinář jsem chodil na demonstrace proti Babišovi a Zemanovi, pak jsem chodil na demonstrace antirouškařů a lidí, co tvrdili, že covid není, a teď frčí zase protivládní demonstrace. Všechny tyhle akce měly jedno společné. Nikdy se na nich nic nestalo.
Na tomhle místě by se slušelo poděkovat policii, že nejspíš dělá dobře svou práci. Podle mě ale patří poděkování taky samotné české kultuře, která vznikala po staletí a jejíž pivní pohoda většině společnosti nedovolí demonstrovat temperamentněji než máváním zástavou a polohlasným skandováním nějakého hesla. Ale musí být chytlavé, jinak nic.
Když se demonstruje ve Francii, hoří auta, rozbíjí se výlohy obchodů, provozovatelé si na okna dávají bednění a lidé se bojí do dané oblasti přijít, protože se každou chvíli může stát nějaký docela velký průšvih. Když se demonstruje u nás, působí to vždycky „jenom jako“.
Středa, 19. dubna 2023, 14:00
V okolí Poslanecké sněmovny se shromáždili demonstranti spojení s aktivitou dezinformátora, právníka a předsedy mimoparlamentní strany Právo Respekt Odbornost (PRO) Jindřicha Rajchla, který dřív svolal dvě demonstrace s názvem Česko proti bídě na...
Tramvaj projíždí Václavákem. Pod sochou svatého Václava demonstrují desetitisíce lidí. Cestující v tramvaji při průjezdu Václavákem jen trochu zvědavě odvrátí zrak od svých telefonů směrem nahoru, aby se mrkli, co se to zase děje, většina ani to ne. Sklopí zrak zpátky, projedou dál a to je všechno. Ve Francii by demonstranti tu projíždějící tramvaj s trochou nadsázky převrátili a zapálili.
Tady ne. Tady chceme svrhnout vládu, ale tak nějak jako v klidu, opatrně, ať se to udělá samo. Ať si nás jako všimnou, kolik nás tu je a jak máváme vlajkama. Jako jsme naštvaní, to jo, ale tak nějak na klid. Po demonstraci pak ještě zajdem někam na pivko, vlak domů nám jede až v sedm.
Chceme třicítku v Praze! Jasně, chceme, budeme chodit po silnicích, dokud nenastanou změny! Ale v samotném pochodu na sebe moc upozorňovat nebudeme. Skandovat taky nebudeme, to je nám takový divně trapný, kdyžtak polohlasem. Už na sebe upozorňujeme určitě jen tím, že máme oranžové vesty, to by mělo stačit. Hlavně v klidu. Ve finále to vypadá spíš jak smuteční pochod, kde se skanduje „třicet v Praze“ v d moll hlasitostí deset decibelů.
Sobota, 1. dubna 2023, 15:08
Několik desítek lidí se dnes před druhou hodinou odpolední sešlo u pražského výstaviště, aby společně vyrazili na protestní akci s názvem Pochod za mír. Lidé s českými a slovenskými vlajkami a cedulemi s nápisy jako například „Stop zabíjení“...
„Jak zpívali sourozenci Ulrychovi, musíš mluvit tiše, aby tě bylo slyšet,“ napsala mi kamarádka Míša k tweetu, který se věnoval této problematice. Jasně, taky jsem fanouškem spíš klidného představení názorů, vysvětlení jednotlivých kladů a záporů a rozumného směřování k vzájemné shodě. Tiché mluvení platí v případě, že se mi kvůli změně, kterou chci prosadit, podaří sjednat si schůzku s někým kompetentním. Demonstrace je to poslední místo, kam by patřilo ticho. Z principu slova demonstrace. Demonstranti demonstrují své názory, což se tiše dělá blbě. Tichá demonstrace je prostě blbá demonstrace.
Byl jsem na jediné demonstraci v České republice, která vypadala opravdu jako demonstrace. To bylo v říjnu 2020, kdy frčel covid na plné obrátky, sportovní fanoušci měli zakázané všechny hokeje a fotbaly, a tak se někteří z nich rozhodli, že se skočí vyřádit na Staroměstské náměstí. To byla demonstrace, jak jsem si vždycky myslel, že demonstrace vypadají. Kukly, řvaní, pyrotechnika, box s kadibudkou, vodní dělo, smrad slzáku a policejní zásah, až jsem měl strach, že se mi něco stane.
Neděle, 18. října 2020, 14:30
Na Staroměstské náměstí právě demonstrují proti vládním opatřením kvůli pandemii koronaviru fanoušci sportovních klubů, zejména příznivci fotbalu a hokeje. V okolí pražského Staroměstského náměstí hlídkují stovky policistů. Řadu policejních dodávek...
Jak jsem napsal už na začátku, nestěžuju si, že u nás máme většinou klidné pivní demonstrace, kde nehoří auta a lidi nerozbíjí výlohy. Vždyť naštěstí nikdo neumřel ani během sametové revoluce, která pro naši zemi znamenala bez debat největší moderní celospolečenskou změnu.
Tak neumíme demonstrovat, no. A není to nakonec jedno? Ve finále to vlastně docela jedno je, a navíc je to trochu srandovní. Mnohem důležitější mi přijde poukázat na důležitost toho, že vůbec můžeme demonstrovat. Zní to možná trochu jako klišé, ale měli bychom si vážit toho, že nás nikdo nevyžene z náměstí bez ohledu na to, jak velké blbosti křičíme. A to platí i tehdy, když křičíme něco o tom, že dnes nemáme svobodu slova.
Foto Ivo Spisar
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
Co dělají chcíválci,už odjeli ? Fialski vzali Čínu a Rusko obchvatem z jihovýchodu. Jestli tam vyloží bendy je jejich konec neodvratný.
