Dva pruhy pro cyklisty vedle sebe? Je to v pořádku, říká expert

Cyklostezku v pražském Braníku zná snad každý. V létě se pravý břeh Vltavy hemží cyklisty, bruslaři, běžci i chodci. Že jsou v úseku dva pruhy pro cyklisty, se sice zdá na první pohled zbytečné, expert z oblasti dopravy však se zvláštním dopravním řešením souhlasí.
Pruh v silnici byl zřízen, aby se cyklostezce ulevilo
Při cestě po Podolském nábřeží z centra směrem do Modřan člověka zarazí pohled na dva souběžné pruhy pro cyklisty. Jeden vede po chodníku, druhý, novější, směřuje cyklisty od srpna na silnici. Ti tak jezdí hned vedle vozidel. Na první pohled se zdá druhý prostor pro cyklisty nadbytečný.
Pruh v silnici byl ale zřízen, aby se cyklostezce ulevilo. Jako jednou z nejvytíženějších v Praze jí totiž denně projede velké množství lidí. Na chodníku se s cyklisty potkávají bruslaři, rodiny s dětmi i domácí mazlíčci. „Cyklisté tu proto nemohou projet rychle, často ani bezpečně a vznikají zde kolize. Rychlejší cyklisté proto mohou využít vozovky, aby na cyklostezce nedocházelo ke konfliktům,“ zdůvodnil řešení pro Pražskou Drbnu Adam Scheinherr (Praha sobě), náměstek primátora pro oblast dopravy.
V tunelu cyklisté nejsou dobře viditelní
Dopravní expert Roman Budský vidí možný problém spíše ve Vyšehradském tunelu, kterým cyklisté mohou cestovat dvojím způsobem: slézt z kola a provést ho po chodníku spolu s chodci, nebo tunelem projet po silnici. „Na silnici tu je takzvaný piktogramový koridor. Ten nemá charakter stezky, ale pouze informuje, že může být ve vozovce více cyklistů,“ upřesnil pro Pražskou Drbnu Budský.
Silnice ale na tomto krátkém úseku nabízí jen jeden pruh pro auta, tramvaj i cyklisty. „Tunel je problematický, protože je tmavý a je v něm špatná viditelnost. Cyklisté navíc bohužel často jezdí bez osvětlení a jsou na vozovce špatně viditelní,“ vysvětlil.
I přes možný problém s viditelností se ale přiklání k aktuálnímu řešení. „Na druhé straně tunelu vlastně ani není chodník, je tedy jasné, že minimálně na jedné straně musí být takové řešení zachováno. Nakonec je tedy asi nejlepší řešení nechat to tak na obou stranách.“








