Před 35 lety byla otevřena první část linky B pražského metra mezi Smíchovským nádražím a Florencí
Přesně před pětatřiceti lety se pražské metro rozrostlo o linku označenou jako B. Její první část byla otevřena 2. listopadu 1985. V dnešní době je trasa B nejdelší, úsek mezi konečnými stanicemi měří přes pětadvacet kilometrů, a má také nejvíce stanic (celkem čtyřiadvacet) ze stále pouze tří linek pražského metra. Jízdní doba celé linky je dvaačtyřicet minut.
Stanice Sokolovská nebo Moskevská
Výstavba prvního úseku byla zahájen v roce 1979 a obsahuje sedm stanic od Smíchovského nádraží po Florenc. Celková délka úseku je 4,9 kilometru. Tehdy se ovšem stanice Florenc jmenovala Sokolovská a další ze šesti stanic na tomto prvně zprovozněném úseku Anděl byla Moskevská.
Další úsek linky B byl otevřen 26. října 1988 a nachází se na něm tři stanice: Radlická, Jinonice (dříve Švermova) a Nové Butovice (dříve Dukelská). První dvě stanice se velmi málo využívají - stanice Radlická je dokonce druhá nejméně využívaná v celé síti pražského metra. Na konci 80. let zde bylo totiž plánováno sídliště, které se ale po pádu socialismu nakonec nevystavělo.
Část metra je nad zemí
22. listopadu byl otevřen další úsek, který k trase přidal 4,4 km trati a čtyři nové stanice za Florencí po Českomoravskou. Vzhledem k úsporným opatřením, která byla zavedena po pádu socialismu, nebyly důsledně dokončeny prvky pro ochranu podzemní části trati při jejím ohrožení, což se projevilo při povodních v srpnu 2002.
Úsek čítající pět stanice mez Novými Butovicemi a Zličínem a dlouhý 5,1 kilometru jehož část je vedena, jako jedena z mála v síti pražského metra, jako nadzemní, byl otevřen 11. listopadu 1994.
Poslední stanice byla otevřena až v roce 2001
Poslední část linky B byla zprovozněna 8. listopadu 1998, má 6,3 km a vede z Českomoravské na Černý Most. Tento úsek obsahuje pět stanic, v roce 1998 však zůstávaly nedostavěny stanice Hloubětín a Kolbenova, které byly otevřeny až v letech 1999, respektive 2001.
