Pět sezon si pražská Dukla pobyla ve fotbalové druhé lize, než se vydrápala zpátky do elitní tuzemské soutěže. Euforii však vystřídaly rozpaky. Tým Petra Rady je v tabulce předposlední. Kdyby unikl baráži, hovořilo by se o zázraku. A kdo přišel na jarní domácí ligovou premiéru s Olomoucí (ta s Karvinou se kvůli chřipkové epidemii v hostujícím mužstvu), musel se na Julisce bát. Oficiální počet diváků podle klubového hlášení? 1021 nadšenců. Nejste jediní, kteří se ptáte: Proč se vlastně první liga tady hraje?

V posledních týdnech se v reakci na nekompromisní konkurenci mezi maloobchodními prodejci potravin, kteří se snaží ukrojit každou desetinu procenta z tržního podílu ve svůj prospěch, opět rozvířila debata o slevách v maloobchodě. Že se ceny mění. Že je slev moc. Že jsou v různý čas v různých obchodech. Že jsou vázané na retenční zákaznické programy. A zaznívají různé nápady, jak slevy omezit, či dokonce zakázat. Mně osobně debata o omezování slev přijde absurdní, čímž se vracím k titulku článku. Důvod, proč slevy existují tisíce let, vás totiž skutečně nepřekvapí: Je to proto, že lidé slevy a slevové akce milují.

Václav Verner, finalista soutěže Středoškolák roku, je mladý talent v oblasti chemie. Soutěžil na mezinárodní úrovni, studoval v USA a pracuje ve výzkumném týmu prof. Konvalinky. V rozhovoru prozradil, proč ho baví popularizace vědy.

Zjištění, že váš blízký bojuje s anorexií, je šok a přináší mnoho otázek. Co jsme udělali špatně? Jak mu pomoci? V tomto díle rozebíráme nejčastější prvotní reakce, pravdu o rodinné vině, i to, co čeká partnera anorektičky – od pocitu bezmoci až po největší výzvy péče o někoho, kdo odmítá pomoc.

Po devatenácti letech si sparťané zahráli základní část fotbalové Ligy mistrů, ale moc slávy v ní nenadělali. Po výhře nad Salcburkem a remíze ve Stuttgartu už žádné body nepřidali. Skóre 7:19 je samo o sobě vypovídající. A tak se kolo před konce první fáze mohli Letenští rozloučit s postupem do play off. Právě domácí zápas s Interem Milán naplno ukázal, proč Panák a spol. nemohli hrát v nejprestižnější evropské soutěži důstojnější roli. Jejich hra nebyla dostatečně moderní, neodstraňují chyby a mají na sebe malé nároky.

Anorektičky mají pod čtyřicet kilo, jsou to chodící kostry – to je jeden z nejnebezpečnějších mýtů spojených s poruchami příjmu potravy. Kolik musí dívka/kluk vážit, aby měli potvrzenou diagnózu anorexie? Odpověď zní – váha není rozhodující.

Co vlastně znamená jíst normálně? Není to o tabulkách ani o dokonalosti, ale o osvobození od strachu z každého sousta. Jídlo nemusí být nepřítel a je v pořádku občas udělat ‚chybu‘. Zdravý vztah k jídlu se totiž automaticky nerovná zdravý životní styl.

Pojďme se vydat na exkurzi do místa, které pro většinu lidí zní spíš jako děsivý horor – na psychiatrii. Nečekejte ale žádné tajemné laboratoře plné ledových koupelí, elektrošoků nebo šílených doktorů s ostrým skalpelem v ruce. Dozvíte se, jak to v takovém ‚blázinci‘ skutečně chodí, a proč není třeba se bát hledat pomoc.

Maryna s rodinou uprchla z Charkova a po náročné cestě do Lvova dorazila do Prahy. Díky pomoci dobrých lidí a spolku „Dětem Ukrajiny“ našla rodina nové příležitosti a naději. Cesta za adaptací však nebyla jednoduchá.

Tato otázka je jednou z klíčových, protože když se člověk s poruchou příjmu potravy rozhodne léčit, často je to pro něj velká neznámá a nemá moc představu, co si pod léčbou vlastně představit. Možností je přitom několik.