Lékaři IKEMu a Thomayerovy nemocnice úspěšně transplantovali játra teprve pětitýdenní Rozálce

Děvčátko narozené v prosinci bylo po necelém měsíci života postiženo akutním selháním jater, pravděpodobně v důsledku virové infekce. Vzhledem k vzácnosti tohoto stavu v tak nízkém věku a obtížnosti najít vhodného zemřelého dárce se klíčovou stala pomoc rodiny.

„Máme chatovací skupinu, kde jsme rodině psali, jak na tom Rozálka je a že bude muset na transplantaci. Byla jsem v šestinedělí, a tak mě lékaři vyloučili, manžel má zase jinou krevní skupinu. Bratr se ale hned nabídl, že pomůže. Nemůžu ani popsat, jak jsem jemu i zdravotníkům vděčná," říká maminka Rozálie Jana B.

Situace vyžadovala okamžitou reakci, jelikož stav dítěte se prudce zhoršoval. „V případě akutního selhání jater jde o dny a někdy i o hodiny, jinak není šance na přežití," vysvětlila Eva Kieslichová, přednostka Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní péče IKEM.

Malé pacientce po transplantaci začaly selhávat ledviny

Operaci, která byla původně plánována na ráno, musel transplantační tým nakonec provést už večer. Jiří Froněk, přednosta Kliniky transplantační chirurgie IKEM, popsal náročný proces: „Nejprve operujeme žijícího dárce, výkon trvá v průměru 6 hodin, následně tu odebranou část jater musíme ještě upravit, někdy zmenšit a současně nastavit cévy. To trvá až 4 hodiny. Pak musíme u příjemce nejprve odstranit nemocná játra a teprve potom vkládáme štěp, což může trvat 3 i více hodin."

Po transplantaci, kterou dárce zvládl bez komplikací, následovala intenzivní pooperační péče. Ačkoliv transplantovaná játra fungovala dobře, dívce začaly selhávat ledviny a lékaři ji museli napojit na kontinuální dialýzu. Naštěstí se stav podařilo stabilizovat a po týdnu pobytu v IKEM byla malá pacientka přeložena na pediatrické oddělení intenzivní péče do Thomayerovy nemocnice.

Péče o tak malé dítě představovala mimořádnou výzvu. „Největší komplikace v péči o tak malé pacienty jsou jejich tělesné proporce, nezralost orgánů a jejich výkonnost, podíl vody v těle a jiné dávkování léků," vysvětlil Martin Prchlík, primář Oddělení dětské intenzivní medicíny z FTN.

Spolupráce nemocnic je klíčová

Úspěšná léčba byla možná jen díky úzké spolupráci obou nemocnic. „Ještě před transplantací jsme připravili rozpis služeb a zařídili, aby naše dětské sestry mohly pracovat přímo v IKEM, a zároveň jsme byli k dispozici i my lékaři ke konzultacím," dodává primář Prchlík.

Ředitelé obou zdravotnických zařízení vyzdvihují profesionalitu svých týmů. „Jak je ze spolupráce našich nemocnic zřejmé, jen skvělí profesionálové, kteří sdílejí svoji erudici, dokáží posouvat českou medicínu na další úroveň," uvedla ředitelka IKEM Helena Rögnerová.

Thomayerova nemocnice se intenzivní zdravotní péčí v souvislosti s transplantačním programem u dětí zabývá už od roku 1996 a dosud takto ošetřila 217 pacientů.

Po necelém měsíci od operace se Rozálie mohla vrátit domů a do nemocnice bude dojíždět jen na pravidelné kontroly. Mimořádný úspěch obou nemocnic ocenilo i ministerstvo zdravotnictví.