Český projekt Učme se přežít se může stát metodou výuky motorkářů v Evropě

V minulém roce projekt „Učme se přežít“, který je určený motorkářům, představil odborníkům v anglickém Nothingamu část zaměřenou na vnímání rizik. Následovalo ve Vídni předání ocenění BEST ROAD SAFETY INICIATIVE IN 2022 za nejpřínosnější projekt roku. Cenu uděluje CIECA, mezinárodní evropská organizace zastřešující instituce, které provádějí zkoušky žadatelů o řidičské oprávnění. Úspěšné tažení projektu „Učme se přežít“ pokračuje i letos. Tvůrci s ním seznámili odbornou veřejnost na světové konferenci v Dubaji. Poté následovalo pozvání Evropské federace autoškol (EFA) do italského Milána. Setkání přineslo jednoznačný závěr - uspořádání kurzů „Učme se přežít“ na jednom z polygonů v ČR pro zahraniční účastníky, kteří by se podrobně seznámili s veškerou aktivitou, včetně kurzů na asistenční systémy a vzdělávání ohledně jízdy na motocyklech. Setkání se může stát  milníkem ve výuce motorkářů v rámci Evropy. Evropská legislativa zatím neřeší předpisy či metodiku jak správně učit motorkáře a EFA tak dlouhodobě postrádá kvalitní a komplexní výukový standard pro motorkáře v rámci autoškol napříč kontinentem. Právě metodiku českého projektu „Učme se přežít“ chce Evropská federace autoškol použít k vytvoření standardu výuky. CIECA, která zastupuje 46 států, pak iniciovala kurz, na kterém účastníky seznámí s moderními trendy ve výuce a vývoji na poli bezpečnosti motocyklů.

Projekt se vydal i do Afriky

„Standard výuky motorkářů není definován nikde v Evropě. Je definováno několik jednotlivostí jako je třeba závěrečná zkouška, ale postup jak kvalitně a efektivně učit není nikde. My s tím ale v projektu Učme se přežít máme letité zkušenosti,“ říká hlavní instruktor „Učme se přežít“ Jiří Novotný a doplňuje: „Vše jsme sepsali a ze stran Evropské federace autoškol a organizace CIECA nejsou žádné námitky." Projekt se letos vydal i do Afriky. Boda Boda je keňská organizace, která dnes sdružuje již více než dva miliony motorkářů. Právě ta poptávala Evropskou federaci autoškol ohledně certifikovaných kurzů pro motocyklisty a federace doporučila projekt Učme se přežít. „V Evropě je jízda na motocyklu jistý způsob relaxace, způsob jak si třeba užít dovolenou, ale především země na východě Afriky přistupují k jízdě na motorce zcela odlišným způsobem. Nejen že motocykly používají ke své každodenní přepravě, ale slouží také jako taxíky nebo jako způsob přepravy zboží," doplňuje Jiří Novotný. Kurzy v africké Keni byly celkem čtyři a jednalo se o výuku instruktorů, kterým tým předával zkušenosti s tím co mají učit a jak vědomosti a praktické dovednosti předávat. Mezi místy, kde se kurzy konaly byl i slum Kibera na jihozápadním okraji keňského hlavního města Nairobi, jeden z největších slumů v Africe.

„Chtěli bychom standardizovat učební osnovy pro získání řidičského oprávnění a také pro získání a udržení si schopností pro učitele autoškol v celé Evropské unii,“ říká generální sekretář Evropské asociace autoškol Manuel Picardi a dodává: „Metodika kurzů Učme se přežít je  funkční a dokonale popsaná. Je tam vše, včetně toho, co se má učit, jak a proč. Věnuje se učitelům i motorkářům v praxi, tomu co mají kontrolovat, na co se mají zaměřit, jestli to dělají dobře nebo špatně. Tato metoda by měla být něčím jako inspirací pro Evropskou asociaci autoškol.“  Každoročně se do projektu „Učme se přežít“ přidávají další partneři. Jeho popularita stále roste. V roce 2022 byl propojen s projektem Policie České republiky „Kolama dolů“. Výsledky projektu používá Ministerstvo dopravy a nasazuje je do portálu e-testy.  Na projektu Týmu silniční bezpečnosti participuje v České republice několik institucí a organizací, počínaje Policií ČR a Ministerstvem dopravy ČR, přes Asociaci autoškol České republiky až po  jednotlivé kraje. Na jeho financování se významně podílí Česká kancelář pojistitelů, prostřednictvím Fondu zábrany škod.

Třináctiletá historie

Projekt „Učme se přežít“ má za sebou třináctiletou historii a původně vznikl jako regionální projekt ve spolupráci s německými a polskými kolegy. Systematická práce i sledování technických trendů, legislativních změn, spolupráce s dopravními psychology to vše je součástí dnes již komplexního systému výuky motorkářů. „Motorkáři jsou zranitelná skupina a potřebují také trénovat. Vytvořené jsou i materiály k praktickým cvičením, včetně časové dotace. Evropská federace autoškol našla společný vzorec, podle kterého by motoškoly mohly jednotně vyučovat a výuka by nebyla zatížena zbytečnostmi. Stejně tak i praktická výuka by řešila pro bezpečnost a techniku jízdy věci podstatné," říká ředitel Týmu silniční bezpečnosti Jan Polák. Velmi důležitou součástí výuky a dalšího vzdělávání motorkářů je pomůcka, která kombinuje video s hrou. Nejen motorkářům, ale všem účastníkům silničního provozu pomáhá odhalovat možná rizika a nebezpečí na silnici. Žák situaci může prostřednictvím videa zažít jako řidič v bezpečí domova nebo učebny. Projíždí daným úsekem a pokud se mu zdá, že existuje nebezpečí, klikem jej označí. Poté program oznámí zda-li v dané situaci existuje nebezpečí. Po skončení jízdy aplikace sdělí kolik „hráč“ získal bodů, co konkrétně vyřešil a nabídne projetí celé trasy znovu. Při rekapitulační jízdě program v rizikové situaci zastaví, nebezpečí identifikuje a vysvětlí.

Projekt „Učme se přežít“ stále drží vysoký standard i díky tomu, že tým veškeré materiály doplňuje a aktualizuje, jelikož se stále vyvíjí technologie, přibývají nové asistenční systémy a každý rok dopisují novou metodiku, protože se vždy vyskytnou odlišnosti. Nutné je reagovat nejen na změny v legislativě, ale je třeba stále rozšiřovat výuku a přidávat další úkony, které je nutné trénovat. „Přidali jsme do metodiky například chyby, kterých se motorkáři při jízdě dopouštějí. Patří mezi ně třeba špatně umístěná ruka na plynu. To je jedna z mnoha věcí, které musí motocyklista pro bezpečnou jízdu zvládat,“ vysvětluje hlavní instruktor „Učme se přežít“ Jiří Novotný a ředitel Týmu silniční bezpečnosti Jan Polák dodává: „Systém se bude dál rozšiřovat nejen o nutná cvičení. Vzdělávání motorkářů je celoživotní a musíme reagovat i na technický vývoj.“