Školní jídelny v Praze vyhodí 31 procent hmotnosti uvařených pokrmů, děti si často oběd neodhlásí a jen asi pětina jí polévky. Vyplývá to z výzkumu, který ve čtyřech jídelnách v metropoli s pomocí vážení jídla uskutečnily organizace Zachraň jídlo a INESAN. Pomoci by mohlo lepší plánování či další využití nevydaných jídle. Výzkum je součástí projektu Prague Food Waste zkoumajícího plýtvání jídlem, jehož další částí je analýza odpadu svezeného z vybraných domácností v metropoli.
Anna Strejcová z organizace Zachraň jídlo uvedla, že zkoumané jídelny byly všechny ve školách o velikosti 400 až 600 žáků. Výzkumníci při měření zvážili celkovou hmotnost uvařených jídel a poté hmotnost zbytků z přípravy, nevydaných pokrmů a zbytků z talířů.
„Ve školních jídelnách se opravdu plýtvá ve velkém," shrnula výsledky Strejcová. Podle výzkumu vzniká průměrně v jídelnách 33,8 kilogramů odpadu na 100 kilogramů připraveného jídla, mezi jednotlivými školami byly rozdíly až zhruba deset kilogramů. Asi polovina odpadu je ze zbytků, které děti nechaly na talíři, ty tvoří 48 procent. Nevydané pokrmy činí 43 procent a jen minimum, devět procent, je odpad vzniklý při přípravě jídla. Celkem děti na talířích ve škole o 500 žácích vyhodí ročně z talířů jídlo o hodnotě asi 600 tisíc korun, dodala Strejcová.
Podle Jiřího Remra z výzkumné organizace INESAN zbýval žákům nejvíce na talíři špenát s bramborem a vejcem, tohoto jídla nechali v průměru 190 gramů. Naopak nejméně děti vracely krupicovou kaši, průměrně 30 gramů, a dále bramborák a rybí prsty s bramborovou kaší se 40 gramy.
Problematické jsou podle výzkumu polévky. „Čtyři pětiny žáků polévky systematicky vynechávají a ani je neochutnávají," shrnul Fremr. Dodal, že i když jsou si toho školy vědomy a připravují polévky méně, stejně jí velkou část nevydají, u dvou ze čtyř zkoumaných škol skoro třetinu připravených porcí.
„Z rozhovorů se zaměstnanci víme, že rodiče často zapomínají oběd odhlásit, nebo že děti nemají rády polévky, a proto ve výdeji zbývají, i když je kuchařky uvaří jen pro poloviční počet strávníků. Na některé pokrmy nejsou žáci z domova zvyklí, nechutnají jim a málokdy si řeknou o menší porci,” doplnila v tiskové zprávě Strejcová.
Organizátoři výzkumu plánují uspořádat workshopy, které by navrhly řešení. Podle Strejcové může spočívat v lepší optimalizaci počtu porcí, zlepšení uživatelské přívětivosti objednávkových systémů, dalším využití nevydaných jídel či vzdělávání žáků i personálu. Obdobná měření autoři projektu Prague Food Waste zpracují i ve čtyřech domovech pro seniory a dvou nemocnicích.
Kromě organizací Zachraň jídlo a INESAN se na projektu Prague Food Waste, který spolufinancuje Technologická agentura ČR a ministerstvo životního prostředí, podílí také Mendelova univerzita v Brně a firma GREEN Solution. Ty se zaměřují na analýzu plýtvání v domácnostech, výzkum dříve uskutečnily v Brně. V Praze podle Ireny Balákové z Mendelovy univerzity zatím organizátoři vyhodnotili průzkum, do kterého se zapojilo 500 respondentů. Podle jeho výsledků si členové pražských domácností myslí, že jídlem téměř neplýtvají.
To však s ohledem na předchozí zjištění v Brně podle výzkumnice patrně není pravda. „Rozbory odpadů ukazují tvrdá data, že domácnosti plýtvají," řekla. Nyní se organizace zaměří na fyzický rozbor odpadu z pěti vybraných pražských lokalit s různým typem zástavby. V Brně se v minulosti ukázalo, že lidé na sídlištích vyhodí do popelnice průměrně 33 kilogramů potravin ročně, přičemž v dotaznících odhadovali v průměru asi čtyři kilogramy.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
A v čem je problém, dávat menší porce a když bude mít po jídle dítě ještě hlad, dojde si přidat. A rovnou při výdeji se dětí ptát - chceš polévku?
