Vedení Prahy vyzve radu Asociace krajů České republiky, aby přehodnotila svůj návrh pravidel přerozdělování daní mezi státem a regiony, kterou hejtmané schválili minulý týden. Pokud by platil, přijde hlavní město ročně o 2,3 miliardy korun a jako kraj nebude moci plnit krajské funkce především ve školství, sociální oblasti, regionální hromadné dopravě a správě komunikací.
Hejtmani se většinovým poměrem shodli na úpravě pravidel. Vložili do nich některá nová kritéria, která popisují jednotlivé kraje. Návrh by měla na základě předchozí dohody s ministrem financí Zbyňkem Stanjurou (ODS) posoudit vláda. Proti byly Praha a Ústecký a Moravskoslezský kraj.
„Kolegové dospěli ke shodě, že chtějí změnit pravidla přerozdělování daní mezi státem a regiony tak, že Praha nebude schopna nadále vykonávat své krajské kompetence. Ta zpráva je v tomto směru velmi neradostná, 11 kolegů, hejtmanka a hejtmanové, se shodli, že obrat Prahu je ten nejlepší mechanismus. Já se domnívám, že rušit motor, který živí republiku, tím, že mu seberu peníze na jeho fungování, není úplně šťastné," řekl radní Zdeněk Kovářík (ODS).
Pokud vláda a Parlament navržený systém přerozdělování daní mezi státem a regiony schválí, bude muset podle radního Praha přehodnotit svůj přístup k občanům a uživatelům služeb, kteří nejsou obyvateli hlavního města. „Mě to mrzí, hledali jsme cesty, ale naše návrhy nebyly přijaty, a ty, které byly, tak nám neumožní krajské kompetence vykonávat," řekl Kovářík.
Problém by podle radního Antonína Klecandy (STAN) nastal například ve školství. „V případě, že by Praha přišla o ty finance z RUDu, tak bude ohromný problém i ve školství. Do Prahy se pravidelně hlásí přes 40 procent žáků z ostatních krajů a výstavba škol je finančně neskutečně náročná," řekl Klecanda.
V Praze je podle něj zhruba 12 500 studentů a Praha má 19 500 míst ve středních školách. Do metropole se však podle něj hlásí tisíce žáků z jiných krajů, a místa tak nestačí. „Není možné, aby Praha dotovala hromadu žáků středních škol z ostatních krajů, když by Praha přišla o mnoho miliard," uvedl.
Řešením by podle Klecandy bylo zavést takzvanou spádovost středních škol nebo zřízení fondu rozvoje školské infrastruktury na rozšíření kapacit. „Jestliže se změní RUD, tak nebudeme mít peníze ani na výstavbu těch škol, které primárně už stavíme pro žáky z ostatních krajů, takže bude nutné požadovat, aby v zákoně byla spádovost středních škol. V případě, že spádovost zavedena nebude, tak nebude možné ty děti kam umisťovat," dodal.
Spádovost by se podle něj mohla týkat škol, které se nachází v každém kraji, jako jsou gymnázia, lycea nebo obchodní akademie, tedy vyjma těch se specifických zaměřením.
Proti zamýšlené změně bude podle Kováříka hlavní město bojovat ve Sněmovně, neboť návrh krajů prošel napříč politickými stranami. V tuto chvíli podle něj proto vedení metropole nepomůže, že koalice na magistrátu i ve vládě tvoří shodné strany.
Návrh změny rozpočtového určení daní postupně loni předložily Zlínský, Středočeský, Liberecký, Pardubický, Jihomoravský a Karlovarský kraj. Nově kraje jednají se státem o převodu financování nepedagogických pracovníků ze státu na zřizovatele. Hejtmani podle informací z jednání žádají, aby řešení nebylo spojované s dohodou na změně rozpočtového určení daní. Podle dřívějšího vyjádření Stanjury chce kabinet na návrhu pracovat tak, aby nový způsob rozdělení daní mohl začít fungovat od roku 2025, nebo 2026.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
Kraje budou mít víc peněz, ať si postaví svoje školy, které jim chybí.
