Jedná se o PR článek. Více info k PR článkům můžete najít ZDE.
PR článekÚterý, 9. srpna 2022, 09:26
Sjezdový, Národopisný či Ústřední. I těmito názvy byl v průběhu své existence nazýván Průmyslový palác, dominanta holešovického Výstaviště. I přes to, že se jeho název a využití během let proměňovalo, zůstávala jeho podoba stejná. Tedy až do chvíle, kdy v důsledku ničivého požáru v roce 2008 shořelo celé levé křídlo. V současné době prochází Průmyslový palác náročnou, avšak velmi citlivou rekonstrukcí.
Velkolepá událost, kterou byla Jubilejní zemská výstava roku 1891 uspořádaná na oslavu stého výročí první průmyslové výstavy v Českých zemích, vedla ke vzniku unikátního výstavního areálu v pražských Holešovicích, jehož hlavní dominantou byla budova Průmyslového paláce. Díky tomu, že oproti původním plánům nebyla budova Průmyslového paláce po skončení výstavy stržena, byla němým svědkem mnoha historických milníků.
I po skončení Zemské jubilejní výstavy, která v roce 1895 vyvrcholila Národopisnou výstavou českoslovanskou, sloužil palác nadále jako významný výstavní areál v Praze. Kromě výstav zaměřených na průmysl a techniku se v areálu pořádaly také výstavy architektury a inženýrství. O téměř deset let později se v roce 1904 v Průmyslovém paláci konal první samostatný festival pěveckých sborů. Z původně výstavního areálu se tak pomalu stávalo ústřední dějiště společenského a kulturního života v Praze.
Dalším významným milníkem Průmyslového paláce bylo konání Jubilejní výstavy Obchodní a živnostenské komory v roce 1908 k příležitosti šedesátého výročí panování císaře Františka Josefa I. Také v této době měla před průmyslem a technikou přednost hudba a kultura, koncerty pořádal orchestr České filharmonie. Hudební festivaly se v Průmyslovém paláci konaly poté až do dob první války.
„To, co dělalo Průmyslový palác tak unikátním, byla právě variabilita. Tolik možností výstav, festivalů a nejrůznějších událostí. Postupem let se tak z ústředního místa reprezentujícího vyspělost průmyslu a techniky českého národa stalo plnohodnotné centrum kulturního a společenského dění. Právě významné události, jako byla například právě Jubilejní výstava Obchodní a živnostenské komory, napomáhala vnímat Průmyslový palác komplexněji. Samozřejmě následovala i krušná léta, která změnila nejen podobu paláce, ale i jeho úlohu,“ uvádí Tomáš Hübl, předseda představenstva Výstaviště Praha.
Krušnou dobou je míněno období komunistického režimu, které počínalo Sjezdem závodních rad, požadujících demisi demokratických ministrů v roce 1948, který se uskutečnil právě v Průmyslovém paláci. Za dalších pět let byl Průmyslový palác roku 1953 přejmenován na Sjezdový palác. Celé Výstaviště bylo zároveň přejmenováno na Park kultury a oddechu Julia Fučíka (PKOJF). Pro potřeby pořádání sjezdů Komunistické strany Československa byl palác mezi lety 1952 až 1954 přestavěn podle nového návrhu architekta Pavla Smetany. Postranní křídla byla zateplená, dále byl odstraněn hlavní portál a přistavěna vstupní část ve stylu socialistického realismu zdobená sgrafity Karla Svolinského. Na centrální věži byl vyměněn původní hodinový stroj a svatováclavská koruna byla nahrazena rudou pěticípou hvězdou s nápisem PKOJF.
Rudá hvězda však na Výstavišti nezůstala navždy a také Průmyslový palác je němým svědkem Sametové revoluce. Hned v roce 1991 mohli návštěvníci zažít podobnou euforii jako při otevírání Průmyslového paláce v roce 1891 při Všeobecné československé výstavě, která reprezentovala Československo jako významnou průmyslovou zemi i po izolaci mezi lety 1948 až 1989.
I přes to, že Průmyslový palác odolal proti původnímu plánu zbourání, válce a komunistickému režimu, ničivému požáru v říjnu roku 2008 již podlehl. Důsledkem bylo shořelé levé křídlo a extrémním žárem poničené další části paláce. V únoru roku 2022 se však začala psát nová, optimističtější, kapitola v historii paláce, když započala náročná rekonstrukce ve spolupráci s hlavním městem Praha.
„Současnou rekonstrukcí se chceme vrátit k původní podobě Průmyslového paláce tak, aby zachovával svůj historický odkaz a mohl opět plnit účel multifunkčního prostoru a společensko-kulturního dějiště. Doufáme, že rekonstrukce a znovuotevření paláce budou jeho posledními významnými milníky na cestě k obnovení jeho dávné slávy,“ uzavírá Tomáš Hübl.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
