středa 17. srpna 2022 Petra

Jedná se o PR článek. Více info k PR článkům můžete najít ZDE.

Jak vznikal Průmyslový palác, symbol českého průmyslu

PR článek

Průmyslový palác, jedno z nejvýznamnějších uměleckých děl v Praze své doby a budova, jejíž význam byl již od začátku vzniku připodobňován k Národnímu muzeu či Národnímu divadlu, prochází v současné době největší rekonstrukcí za dobu své existence. Zavítejte s námi do doby vzniku Průmyslového paláce, symbolu vyspělosti českého průmyslu a ducha doby oceli a nástupu elektřiny.

Areál a palác symbolizující vyspělost českého průmyslu

Psal se rok 1891, kdy k příležitosti stoletého výročí Jubilejní zemské výstavy vznikl jedinečný výstavní areál s Průmyslovým palácem ve východní části Královské obory, dnešní Stromovky. Zemská výstava reprezentovala nejen odvětví průmyslu a hospodářství, ale také kultury, školství, zdravotnictví a tělovýchovy. Jednalo se o velkolepou událost, na kterou Praha ještě dlouho poté vzpomínala. Již přípravy a samotný průběh výstavy doprovázelo nadšení obyvatelstva, oslavující šikovnost a zručnost českého národa. Není proto divu, že se do Prahy během pěti měsíců sjelo téměř 2,5 milionů návštěvníků z celé země, což představovalo desetinásobek počtu obyvatel tehdejší Prahy. Z Průmyslového paláce bylo cílem udělat exponát sám o sobě, a také vytvořit budovu symbolizující vyspělost českého průmyslu, stavebnictví a podnikavosti. Unikátní význam události a stavby Průmyslového paláce dokazuje také obrovské množství obyvatel, kteří v době, kdy cestování nebylo snadné a rychlé, museli do Prahy vážit dlouhou cestu vlakem, na kole či dokonce pěšky ze všech koutů naší země.

Pro Zemskou výstavu vzniklo v areálu výstaviště celkem 22 staveb, 142 pavilonů a 27 výstavních skupin, Průmyslový palác představoval dominantu komplexního výstavního areálu. Přirozený terénní zlom způsobil rozdělení výstavního areálu na dvě části. Horní část fungovala jako reprezentativní, kde na hlavní vstupní bránu navazovala promenáda se zahradou, hudebním pavilonem a jezdeckou sochou krále Jiřího z Poděbrad. Druhou část oddělovalo kaštanové stromořadí a světlená fontána Františka Křižíka. Stavby a výstavní pavilony ve spodní části byly stavěny jako provizorní. Celkové finanční náklady činily 920 000 zlatých.

Budova paláce, stavěná původně pouze jako dočasná stavba na dva roky, vydržela v pražských Holešovicích přes 130 let. Již ve své době se jednalo o velkolepé dílo financované významnými šlechtickými rody. Ojedinělou stavbu vybudovanou pro účely pořádání výstav a kulturních akcí projektoval známý český architekt Bedřich Münzberger, který navrhoval Průmyslový palác původně jako zděnou budovu. Po působení mladších architektů ovlivněných pařížskou zkušeností se však rozhodl projekt přepracovat a propojit cihelné omítané zdivo s tehdy moderní ocelovou nýtovanou konstrukcí.  Konstrukce střední části byla zhotovena První českomoravskou továrnou na stroje v Praze. Železnou konstrukci postranních křídel zhotovila První pražská akciová strojírna. Stavba ocelových konstrukcí Průmyslového paláce trvala pouze pět měsíců a realizovalo jí 150 montérů.

„Jedinečnost Průmyslového paláce spočívala mimo jiné v rychlosti, s jakou byla stavba dokončena. Na stavbě paláce se podílelo celkem 450 dělníků, kteří projekt dokončili za pouhých 10 měsíců. Stavba probíhala s velkým nasazením za jakéhokoliv počasí. Průmyslový palác byl od začátku zamýšlen jako reprezentativní budova, která bude sama o sobě exponátem, ukázkou vyspělosti českého průmyslu a stavebnictví. Proto se architekti rozhodli využít železné montované konstrukce namísto tradiční zděnné,“ vysvětluje architekt Petr Kučera.

Třetí největší umělecké dílo v Praze své doby

Kombinace montované ocelové konstrukce s velkými prosklenými plochami a zděnými fasádami měla podle návrhu architekta Münzbergera připomínat oslavu české šikovnosti, podnikavosti a ztělesňovat ducha doby, tedy vládu oceli a nástup elektřiny. Uměleckou řemeslnost českých sklářů prezentovala výzdoba úctyhodným počtem 5 023 vitrážových dílců, zdobící zejména střední halu paláce. Do postranních průčelí byla naopak zasazena dvě figurální okna, v levém křídle představující Orbu a Lov a v pravém Průmysl a Vědu, které byly provedeny podle skic Mikoláše Alše. Stavba vrcholila centrální věží se spirálovým schodištěm, na které byly umístěny velké hodiny s hodinovým strojem od nedaleko sídlící holešovické hodinářské firmy, a velká replika svatováclavské koruny s křížem.

Průmyslový palác se však v průběhu stavby nevyhnul nepříjemnostem. Například v roce 1890 stavbu zastihl prudký liják, během něhož se část konstrukce zřítila. Díky ohromnému nasazení tehdejších firem a využití pojízdného lešení a úzkokolejné železnice se stavbu podařilo dokončit do zahájení výstavy 15. května 1891, která byla slavnostně zahájena za zvuků fanfár Antonína Dvořáka. Stylově se budova Průmyslového paláce označuje jako pozdní historismus. 

Rekonstrukce respektující historickou hodnotu 

V současné době prochází Průmyslový palác citlivou a náročnou rekonstrukcí, během které se hlavní město Praha snaží zachovat jeho autentickou hodnotu symbolizující dobu svého vzniku. O tu palác zčásti přišel během požáru v roce 2008, který měl ničivé následky na celé levé křídlo a další zbylé části. Rekonstrukce by měla být dokončena v roce 2025, kdy si nejen Pražané opět užijí atmosféru mezinárodních výstav, veletrhů a společenských akcí v autentických prostorách.

Ohodnoť článek

Komentáře

Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.

Přihlášení uživatele

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.