Připomeňte si průběh atentátu na Heydricha. Od letoška je 27. květen Den národního vzdoru

Heydrichovi se stala osudnou silnice pod Vychovatelnou v Praze-Libni

Pomoci domácímu odboji proti nacistům se rozhodla koncem roku 1940 i československá exilová vláda v Londýně. Počítalo se s vysláním specialistů na sabotáže do Protektorátu, po nástupu Heydricha na Pražský hrad koncem září 1941 bylo rozhodnuto o rozšíření činnosti o atentáty a fyzické likvidace nacistů a zrádců. Koncem prosince 1941 pak byli na území Protektorátu vysazeny tři výsadky (Silver A, Silver B a Anthropoid), v posledním z nichž byli i dva autoři atentátu na Heydricha.

Původně měli Čech Kubiš se Slovákem Gabčíkem na Heydricha zaútočit poblíž jeho sídla v Panenských Břežanech, později místo ale změnili. Heydrichovi se tak stala osudnou silnice pod Vychovatelnou v Praze-Libni, kudy téměř každý den projížděl. V ostré zatáčce nedaleko Bulovky musel protektorův vůz zpomalit a stal se snadným terčem.

V Gabčíkově samopalu se zasekl náboj, Kubiš musel použít bombu

Onoho květnového rána spěchal Heydrich na Pražský hrad a poté do Berlína, kde měl osobně informovat Adolfa Hitlera o situaci v Čechách a na Moravě. Do Prahy vyjížděl s hodinovým zpožděním, až kolem desáté, kdy už jeho příjezd netrpělivě očekávala trojice parašutistů - ke Gabčíkovi s Kubišem se přidal Josef Valčík z výsadku Silver A. V půl jedenácté konečně mohl Valčík kapesním zrcátkem signalizovat, že se Heydrichův mercedes objevil na dohled.

Do zastávky v zatáčce v té chvíli právě vjížděla tramvaj a protektorův řidič ještě více zpomalil. Pomalu jedoucímu vozu nejprve vstoupil do cesty Gabčík, který se pokusil vystřelit ze samopalu. Jeho stenu se ale v hlavni vzpříčil náboj a nevyšla ani rána. V záloze byl ale ještě Kubiš, který neváhal a na protektorův vůz hodil bombu. Netrefil se sice do vozu a bomba vybuchla před pravým zadním kolem, úlomky ale Heydricha vážně zranily. Exploze byla tak silná, že vyrazila okna i tramvaji. Celou situaci usnadnil i Heydrich, který nařídil řidiči zastavit a navíc v autě vstal.

Heydrich zemřel v půl páté ráno 4. června

V následném zmatku se podařilo všem třem útočníkům uniknout. Zhruba půl hodiny po útoku skončil protektor v nemocnici na Bulovce, kde lékaři konstatovali zlomené žebro, protrženou bránici a poškozenou slezinu. Po poledni byl Heydrich operován a jeho stav se zlepšoval. Začátkem června se ale rozvinula infekce a organismus, oslabený odstraněním sleziny, už nedokázal vzdorovat. Heydrich zemřel v půl páté ráno 4. června.

Útok nezůstal bez následků. Okamžitě po atentátu bylo vyhlášeno stanné právo a začaly masové popravy (jen do 3. června bylo přes 13 tisíc lidí zatčeno a na 700 popraveno). Výsadkáři - nejen Gabčík, Kubiš a Valčík - se před pátráním skrývali přes tři týdny, nakonec je ale zradil jeden z nich - Karel Čurda. Po těžkém boji zahynulo sedm parašutistů 18. června v pravoslavném chrámu Cyrila a Metoděje v pražské Resslově ulici. Nacistický teror vyvrcholil v červnu 1942 vyhlazením Lidic a Ležáků. Za druhého stanného práva, které skončilo 3. července 1942, zahynulo přes 3 tisíce lidí.

Po válce se komunisté dlouhá léta snažili snížit význam atentátu

Atentát na Heydricha, největší čin domácího protinacistického odboje v Evropě, posílil pozici československé exilové vlády. I díky němu západní mocnosti odstoupily od mnichovské smlouvy.

Po válce se komunisté dlouhá léta snažili snížit význam atentátu a prezentovat ho jako zbytečný hazard s krvavou dohrou. A autor atentátu plukovník František Moravec byl vyhozen z armády a musel odejít do exilu. Až letos byly jeho ostatky přivezeny do České republiky.

Akci připomínají filmy i tmavě červený hranol

Událost v Libni přes šest desítek let nic nepřipomínalo, až po 67 letech byl zde v květnu 2009 odhalen památník operace Anthropoid. Tvoří ho devět metrů vysoký ocelový sloup tmavě červené barvy ve tvaru trojbokého hranolu, na jehož vrcholu stojí zády k sobě tři postavy s roztaženými pažemi.

Akci filmově věrně zpracoval v roce 1964 režisér Jiří Sequens ve filmu Atentát, již rok po atentátu ale měly v USA premiéru dva filmy o pražských událostech z května 1942. První snímek Hangmen Also Die! natočil německý režisér Fritz Lang, druhý Hitler's madman režíroval také německý režisér Douglas Sirk a Heydricha si zahrál známý americký herec John Carradine. Další zfilmování se kupříkladu objevilo v roce 1975 v americkém snímku Operace "Daybreak" režiséra Lewise Gilberta. A v roce 2016 vstoupil do kin film Anthropoid, natočený v britsko-francouzsko-české koprodukci.