Stav, v jakém se nyní ve vztahu k pandemii covidu nachází Česko, v mnohém kopíruje neblahé zkušenosti z loňska i z letošního jara. V něčem se ale liší – ve skepsi a frustraci lékařů a zdravotnického personálu. Přispívají k tomu i případy, kdy lékaři na svou snahu pomoct přetíženým nemocnicím v předchozích covidových vlnách doplatili.
Středa, 24. listopadu 2021, 14:00
V reakci na skokový růst úrokových sazeb se do České národní banky pustil premiér Andrej Babiš, ministryně financí Alena Schillerová i další politici. „Kritiku od politiků po sobě musíme nechat stéct jak vodu po pláštěnce,“ říká člen bankovní rady...
Podobně jako nyní, i v loňské covidové vlně se v nemocnicích a dalších zdravotnických zařízeních výrazně omezovala a rušila péče, kterou lze odložit, včetně plánovaných operačních zákroků. Pro anesteziologa A.L. (jeho totožnost redakce zná, ale v případu – jak říká s ohledem na společenskou atmosféru – nechce figurovat plným jménem, pozn. red.) to znamenalo, že na řadu týdnů přišel o práci. Je totiž na volné noze, poskytuje své služby na několika soukromých klinikách; živí se tedy jako lékař – osoba samostatně výdělečné činná.
„Náhle jsem ale činný být nemohl. Vloni v březnu přišel lockdown a většina soukromých klinik zavřela. Pro mne to byla neplánovaná a samozřejmě neplacená dovolená,“ říká lékař. Samotného jej proto překvapilo, když se mu krátce poté sama ozvala pracovnice finančního úřadu, aby jej informovala, že jako OSVČ má nárok na podporu z jednoho z anticovidových vládních programů.
„Skutečně mi telefonovala sama, překvapilo mne to, ale potěšilo. Zaslaný formulář jsem tedy dle instrukcí vyplnil a poslal,“ říká A.L. s tím, že za dobu od poloviny března do začátku června od státu dostal kompenzaci pro OSVČ v souhrnné výši 45 500 Kč.
Prakticky přesně rok poté mu ale od finančního úřadu přišla výzva, ať neoprávněně čerpanou podporu vrátí. Co se stalo? V době vrcholící covidové vlny A.L. nabídl svou pomoc covidem vytížené státní nemocnici, kde již roky na miniaturní zaměstnanecký úvazek působí. Nabídka byla v době, kdy většina lékařů musela sloužit na covidáriích, nadšeně přijata a A.L. si za odpracovaných zhruba 48 hodin vydělal 10 796 Kč.
„Neoprávněně vyplacený kompenzační bonus vraťte na účet správce daně,“ vyzval stroze finanční úřad lékaře k nápravě. Právě odslouženými 48 hodinami se podle výkladu finančního úřadu připravil o nárok na podporu.
„O tom případu víme, pan doktor se obracel na naše právníky. Bohužel ryze řečí paragrafů to bylo v pořádku, jakkoli je to důsledek nedomyšlenosti systému. Tohle je ukázka, jak to fungovat nemělo,“ říká za Českou lékařskou komoru lékař Michal Sojka. Zdravotníci podle něj byli skupinou, na niž se covidová státní podpora nevztahovala a jen málokterý lékař dostal peníze přímo z nějakého anticovidového programu.
„Zatímco praktik je placený za hlavu, bez ohledu, zda k němu pacient chodil, nebo ne, ambulantní specialista je placený za výkon. A když lidé přestali chodit, přišel o peníze. Kompenzační vyhláška měla kompenzovat výpadky bez ohledu na to, proč lékař neordinoval, protože na všech bylo, aby se zdravotnictví poté vrátilo do normálu. Příkoří ve zdravotnictví bylo ve věci plnění a odškodnění za covid spoustu,“ shrnuje Sojka.
„Situace bohužel velmi dobře ilustruje nespravedlnost nastavených kompenzačních mechanismů. Musíme bohužel konstatovat, že pokud skutečně nebyly splněny podmínky nároku na kompenzaci, jak je uvedeno v přípisu finančního úřadu, nelze poskytnout v této věci efektivní radu,“ odepsala lékaři za právní kancelář ČLK právnička Dagmar Záleská.
„Byla to doba, kdy se lékaři hledali všude možně, stát posílal své výzvy, aby se čeští lékaři vrátili z ciziny. Chtěl jsem tedy pomoct a po roce mi pak přijde přípis, kde mne v podstatě označují za podvodníka, či dokonce zloděje“ zlobí se A.L., který nakonec celých 45 500 Kč státu vrátil. Tím to ale neskončilo – letos v květnu přišla výzva k doplatku 4 865 Kč coby „úroku z prodlení z neoprávněně vyplacené částky“. A.L. se proti tomu odvolal, protože zatím nedostal žádnou odpověď, úrok státu dosud nezaplatil.
„Je to zcela demotivující. Uznávám, že jsem si měl podmínky sám pořádně načíst, nerozporuji právní základ věci, ale je to nemorální. Když bych do nemocnice na pomoc nenastoupil, tak mi peníze zůstaly, dostal bych v součtu čtyřikrát tolik a měl bych klid. Jak asi zareaguje lékař s takovou zkušeností, když nás stát zase začne povolávat do boje proti covidu?“ ptá se lékař A.L.
I když podobných případů (kdy lékař svou profesi vykonává převážně jako OSVČ) není tolik, pro A.L. to byla natolik nepříjemná zkušenost, že nyní již nemá chuť státu v nouzi jakkoli navíc pomáhat.
Jde o trend, který pozoruje i Česká lékařská komora (ČLK). Přetížení, unavení a frustrovaní lékaři i další zdravotnický personál už v další vlně covidu nemá sílu vzdorovat tak, jako dříve – i proto, že personálu v nemocnicích prý meziročně ubylo. „Nálada mezi lékaři i dalším zdravotnickým personálem je špatná. Je tam patrný pocit marnosti a naštvání. Důsledkem je odchod do soukromého sektoru, kam přitom donedávna nebylo snadné lidi vůbec sehnat. Samozřejmě je to důsledek covidu, vyčerpání a deziluze,“ říká Sojka.
Svou roli hraje i společenská atmosféra a stupňující se agresivní útoky vůči lékařům. „Je neuvěřitelné, jak se změnil přístup k lékařům, to, jak se někteří lidé vůči nám chovají – je to jako nadávat hasičům, kteří vám zrovna hasí dům,“ podotýká Sojka.
To, zda je v českých nemocnicích skutečně patrný úbytek lékařů a sester, zatím oficiální data nepotvrzují – za rok 2021 totiž ještě k dispozici nejsou. „Údaje za rok 2021 budeme mít nejdříve v květnu 2022,“ říká Gréta Rakašová z tiskového oddělení Ministerstva zdravotnictví. Statisticky podchycená není ani změna v ochotě lékařů a dalšího zdravotnického personálu sloužit na covidových odděleních: „ÚZIS momentálně nedělal průzkum u poskytovatelů zdravotních služeb, na tuto otázku tedy nedokážeme relevantně odpovědět.“
Před odchody lékařů zejména z lůžkových oddělení varuje – v souvislosti s tím, že by nová vláda mohla zrušit navržené šestiprocentní zvýšení platů zdravotníkům v roce 2022 – i Lékařský odborový klub (LOK).
„Vzhledem k přetížení a pocitu zneuznání a zrady ze strany určitých skupin veřejnosti lze očekávat další vlnu odchodů z již tak personálně devastovaných lůžkových zařízení. Případné zrušení vládního nařízení o navýšení platů by pro mnohé bylo poslední kapkou,“ říká předseda LOK Martin Engel.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
